3.11.1
Kmenový registr pacientů, EZKarta, sdílený zdravotní záznam, eŽádanka
JUDr. Magda Václavíková
Novela zákona č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví (dále jen "ZEZ"), ve znění zákonů č. 409/2023 Sb. a č. 278/2024 Sb., vyšla ve sbírce zákonů dne 15. 7. 2025 pod č. 236/2025 Sb. a z větší části nabývá účinnosti dne 1. 1. 2026, zčásti pak dne 1. 4. 2026. V několika bodech týkajících se změny zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů nabyla účinnosti již dne 1. 9. 2025.
Novelizace má představovat realizaci dalších fází elektronizace zdravotnictví, které by měly navazovat na již provedené fáze stanovené původní verzí zákona (zejm. Integrovaného datového rozhraní a jeho součástí, jakou jsou kmenové zdravotnické registry, služby vytvářející důvěru či první centrální služby elektronického zdravotnictví). Jedná se především o zavedení dalších centrálních služeb elektronického zdravotnictví, jako je eŽádanka, sdílený zdravotní záznam a nebo další rozvoj mobilní aplikace EZKarta. Cílem těchto služeb je zvýšit efektivitu poskytování zdravotních služeb, jakož i jejich dostupnost, kvalitu a bezpečnost, a také více zapojit pacienta rozšířením jeho práv, zahrnutím pacienta do komunikace v rámci elektronického zdravotnictví a posílením ochrany jeho osobních údajů. Rozšíření funkcionalit centrálních služeb elektronického zdravotnictví má vést rovněž ke zjednodušení výměny informací mezi poskytovateli zdravotních služeb navzájem, mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami a mezi poskytovateli a pacienty.
Další problematikou, kterou má novela elektronizace zdravotnictví za cíl vyřešit, je otázka osob neevidovaných v Kmenovém registru pacientů. Jde zejména o cizince, ale též o pacienty, u nichž nelze v době poskytnutí zdravotních služeb zjistit identifikační údaje, protože jsou např. v bezvědomí nebo s sebou nemají identifikační doklady a nejsou schopni komunikace. Proto se rozšiřuje i okruh údajů vedených v Kmenovém registru pacientů o údaj o státní příslušnosti pacienta a dále též o údaje o způsobilosti pacienta k řízení motorových vozidel nebo o tom, zda je pacient držitelem zbrojního průkazu.
Do budoucna je pak v souvislosti s přijetím Nařízení o evropském prostoru pro zdravotní údaje (známé pod zkratkou "EHDS"; celým názvem Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/327 ze dne 11. února 2025 o evropském prostoru pro zdravotní údaje a o změně směrnice 2011/24/EU a nařízení (EU) 2024/2847) počítáno s další novelizací zákona o elektronizaci zdravotnictví a souvisejících zákonů s cílem provést další kroky v rámci elektronizace zdravotnictví, zejména zavést sdílení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě.
NahoruKomentář k největším změnám zákona
Kmenový registr pacientů
Mezi subjekty, které jsou v plném rozsahu oprávněny využívat údaje z Kmenového registru poskytovatelů zdravotních služeb, je nově zařazen i Státní zdravotní ústav. Účelem této změny je umožnit Státnímu zdravotnímu ústavu plnit jeho úkoly podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZOVZ"), např. povinnost shromažďovat údaje o vývoji epidemiologické situace podle ustanovení § 75a odst. 2 ZOVZ nebo k přípravě podkladů pro národní zdravotní politiku či ke kontrole kvality poskytovaných služeb v ochraně veřejného zdraví podle ustanovení § 86 odst. 2 ZOVZ.
K dalším subjektům, oprávněným využívat vybrané kmenové údaje z Kmenového registru zdravotnických pracovníků, patří též Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česká správa sociálního zabezpečení, územní správy sociálního zabezpečení a Institut posuzování zdravotního stavu, a to v rozsahu přesně stanovených údajů a za vymezeným účelem (jednak správy a kontroly žádostí o důchod a jednak při posuzování zdravotního stavu podle zde uvedených zákonů). Změna má umožnit, aby například žadatel o důchod podávající Žádost o důchod online prostřednictvím ePortálu ČSSZ mohl zjistit registrujícího lékaře, čímž dojde k urychlení řízení o žádosti, neboť odpadne získávání dodatečných údajů pracovníkem ČSSZ při zpracování žádosti.
Nově doplněná ustanovení ohledně údajů zapisovaných do Kmenového registru pacientů lze rozdělit na dva okruhy: jednak údaje související s cizími státními příslušníky [§ 23 odst. 1 písm. o) a p) ZEZ] a jednak údaje související s oprávněními pacienta [§ 23 odst. 1 písm. q), r) a s) ZEZ].
Pokud jde o údaje ohledně cizinců a státního občanství, jedná se o doplnění vyvolané potřebami aplikační praxe, kdy se ukázalo jako nezbytné evidovat v Kmenovém registru pacientů též cizí státní příslušníky. Uvedení údajů o jejich dokladu totožnosti a státního občanství tak má zajistit jednoznačnou identifikaci těchto osob.
Pokud jde o údaje související s oprávněními pacienta, jedná se o údaje uvedené v lékařském posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel podle zákona o silničním provozu, a to z důvodu dostupnosti této informace pro Centrální registr řidičů, a dále údaje o tom, že je pacient držitelem oprávnění k nakládání se zbraněmi nebo muničního oprávnění, včetně odkazů na příslušné zákony upravující tato oprávnění, a to z důvodu informování poskytovatelů zdravotních služeb, resp. zdravotnických pracovníků, že vstupují do kontaktu s pacientem, který musí splňovat zvláštní podmínky způsobilosti podle odkazovaných zákonů.
Jestliže ošetřující lékař zjistí, že pacient trpí nemocí, vadou nebo stavem, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k držení oprávnění k nakládání se zbraněmi a střelivem, je podle ustanovení § 17 zákona č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů povinen informovat Policii ČR. Ošetřující lékař je povinen sám aktivně v Kmenovém registru, centrálním registru zbraní nebo dotazem u krajského ředitelství policie ověřit, zda je daný pacient držitelem oprávnění k nakládání se zbraněmi a střelivem.
Obdobně je stanovena povinnost ošetřujícího lékaře v ustanovení § 15 zákona č. 91/2024 Sb., o munici, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je ošetřující lékař povinen bez zbytečného odkladu informovat policii, pokud zjistí, že pacient, který je držitelem muničního oprávnění, trpí nemocí, vadou nebo stavem vylučující nebo omezující zdravotní způsobilost. Údaj ohledně muničního oprávnění je ošetřující lékař rovněž povinen ověřit v Kmenovém registru pacientů, centrálním registru zbraní nebo krajského ředitelství policie.
Tyto nové povinnosti podle zákona o zbraních a střelivu, resp. zákona o munici, vstoupí v účinnost dne 1. 1. 2026.
V rámci zvýšení ochrany osobních údajů pacienta je nově stanoveno, že zdravotničtí pracovníci smějí využívat kmenové údaje vedené o pacientovi v Kmenovém registru pacientů pouze v rozsahu nezbytném pro poskytování zdravotních služeb nebo v přímé souvislosti s ním, přičemž se nejedná o všechny pacienty, ale pouze o ty, kterým poskytují nebo poskytovali zdravotní služby. Dříve toto omezení platilo pouze pro poskytovatele zdravotních služeb, nově je tedy výslovně stanoveno i pro zdravotnické pracovníky jakožto jejich zaměstnance. Dále je zdravotnickým pracovníkům zakázáno nahlížet na údaje vedené o pacientovi jinak než v rámci poskytování zdravotních služeb, tedy je vyloučeno nahlížení za jiným účelem. Neoprávněné nahlédnutí na kmenové údaje vedené v Kmenovém registru pacientů je nově podle ustanovení § 40 odst. 5 písm. a) ZEZ přestupkem se sankcí až do výše 50 000 Kč.
Novelizací dochází k rozšíření oprávnění České správy sociálního zabezpečení, která bude moci využívat údaje vedené v Kmenovém registru pacientů též k dalším svým agendám souvisejícím se zdravotním stavem osob nad rámec výkonu státní správy v oblasti nemocenského pojištění. V zájmu ochrany osobních údajů pacienta je však z tohoto oprávnění vyloučeno nahlížení na údaje uvedené v lékařském posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel a údaje o tom, zda je pacient držitelem oprávnění k nakládání se zbraněmi a střelivem nebo muničního oprávnění.
Vzhledem k tomu, že došlo k rozšíření okruhu údajů vedených o pacientovi v Kmenovém registru pacientů, dochází v zájmu ochrany osobních údajů pacienta též k vyloučení oprávnění některých osob využívat některé údaje, které nejsou nezbytné pro jejich činnost. Konkrétně se jedná o údaje uvedené v lékařském posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel a údaje o tom, zda je pacient držitelem oprávnění k nakládání se zbraněmi a střelivem nebo muničního oprávnění, a z nahlížení na tyto údaje jsou vyloučeny zdravotní pojišťovny, Státní ústav pro kontrolu léčiv a provozovatel Národního kontaktního místa.
V souvislosti se zavedením nových kategorií kmenových údajů evidovaných v Kmenovém registru pacientů se mezi subjekty oprávněné tyto údaje využívat zařazují další subjekty, konkrétně Policie ČR, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Institut posuzování zdravotního stavu. V případě České správy sociálního zabezpečení pak dochází k rozšíření oprávnění stanovených již v písm. c) tohoto ustanovení zákona. Všechny tyto subjekty jsou při využívání kmenových údajů omezeny přesně stanoveným rozsahem a účelem nahlížení. Pokud jde o Ministerstvo práce a sociálních věcí, Institut posuzování zdravotního stavu a Českou správu sociálního zabezpečení, tyto subjekty navíc nemohou nahlížet na údaje uvedené v lékařském posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel a údaje o tom, zda je pacient držitelem oprávnění k nakládání se zbraněmi a střelivem nebo muničního oprávnění.
Novelizací dochází ke zpřísnění ochrany kmenových údajů vedených v Kmenovém registru, neboť se jedná o osobní údaje pacienta, k nimž by mělo být přistupováno pouze v nezbytném rozsahu a za účelem předvídaným zákonem. Nově doplněný odstavec proto stanoví, že je zakázáno jiné než výslovně povolené využití kmenových údajů z Kmenového registru pacientů nebo jejich zpřístupnění třetí osobě, která pacientovi neposkytuje nebo neposkytovala zdravotní služby. V návaznosti na toto ustanovení je potom zaveden i nový přestupek podle ustanovení § 40 odst. 5 písm. b) ZEZ, kterého se může dopustit fyzická osoba jako zdravotnický pracovník neoprávněným zpřístupněním nebo využitím údajů z Kmenového registru pacientů k jinému účelu než poskytování zdravotních služeb, přičemž za tento přestupek je stanovena sankce až do výše 50 000 Kč.
eŽádanka
Zcela nové ustanovení (§ 31a ZEZ) ohledně eŽádanky představuje jeden z klíčových prvků celé novely zákona. eŽádanka je nově zavedenou centrální službou elektronického zdravotnictví a představuje požadavek poskytovatele zdravotních služeb, na jehož základě se poskytují zdravotní služby podle jiných právních předpisů. Oprávnění k vystavení žádanky tak poskytovateli nevyplývá ze zákona o elektronizaci zdravotnictví, ale musí být oprávněn žádanku vystavit podle zákonů regulujících poskytování zdravotních služeb, nejčastěji ZZS nebo ZOVZ. Nejčastěji se jedná o žádanky na laboratorní vyšetření, vyšetření ambulantním specialistou, RTG vyšetření nebo vyšetření pomocí dalších zobrazovacích technik.
Systém má umožnit efektivnější kontrolu poskytovaných zdravotních služeb, neboť bude možné zjistit duplicitu zvažovaného vyšetření nebo sledovat dostupnost péče porovnáním intervalu mezi vystavením eŽádanky a poskytnutím dožádané zdravotní služby. Systém má též umožnit zobrazení eŽádanek vystavených pro konkrétního pacienta, zda má pacient více žádanek, v jakém stupni rozpracovanosti se nacházejí nebo zda už žádanka byla někým využita, resp. kým. K datům ze systému bude mít navíc přístup ÚZIS, který tyto informace bude zpracovávat v rámci Národního zdravotnického informačního systému.
V § 31a odst. 1 ZEZ je obsažena definice eŽádanky jakožto požadavku poskytovatele na poskytnutí vyžádaných zdravotních služeb, přičemž na rozdíl od klasické žádanky musí být tento požadavek zpracován v elektronické podobě a předaný prostřednictvím dočasného úložiště výměnné sítě tomu poskytovateli, který je držitelem oprávnění vyžádané zdravotní služby poskytovat.
Co se týče obsahu eŽádanky, uplatní se i nadále část 2 přílohy č. 1 vyhlášky č. 444/2024 Sb., o zdravotnické dokumentaci, stanovující obsah jednotlivých částí zdravotnické dokumentace, tedy žádanka musí obsahovat popis požadované služby, zdůvodnění požadavku, naléhavost požadavku, údaje o posledně zjištěném zdravotním stavu, údaje o dosavadní léčbě pacienta a reakci na ni, pracovní diagnózu a uvedení zásadních anamnestických údajů souvisejících s požadovanými zdravotními službami.
Podle § 31a odst. 2 ZEZ bude každá eŽádanka uložená poskytovatelem zdravotních služeb do dočasného úložiště služeb výměnné sítě opatřena prostřednictvím tohoto úložiště jedinečným identifikátorem. Přidělení identifikátoru by mělo probíhat automatizovaně v rámci fungování dočasného úložiště. Účelem identifikátoru je jednoznačné označení žádanky, tak aby nemohlo dojít k záměně.
§ 31a odst. 3 ZEZ stanovuje povinnosti poskytovateli zdravotních služeb, který eŽádanku vystavil, přičemž poskytovatel je povinen tyto povinnosti splnit bezodkladně, tzn. sice není určen přesný časový interval, ve kterém má tyto povinnosti splnit, nicméně jde o velmi krátkou lhůtu předpokládající okamžité nebo bezprostřední jednání. Poskytovatel je jednak povinen eŽádanku uložit do dočasného úložiště služeb výměnné sítě a jednak sdělit identifikátor přidělený této eŽádance pacientovi, a to písemně. Nesplnění těchto povinností je skutkovou podstatou nově stanovených přestupků podle ustanovení § 40 odst. 3 písm. c), d) ZEZ s možnou sankcí až do výše 50 000 Kč.
Konkrétní písemná forma předání identifikátoru pacientovi není stanovena a vedle prostého předání vytištěného identifikátoru v listinné podobě tak může podle důvodové zprávy k novele zahrnovat též předání v elektronické podobě datovou zprávu zaslanou na adresu elektronické pošty pacienta s využitím služeb výměnné sítě, datovou zprávu s využitím Portálu elektronického zdravotnictví, datovou zprávu s využitím mobilní aplikace EZKarta nebo datovou zprávu zaslanou po dohodě mezi pacientem a vystavujícím lékařem na adresu elektronické pošty pacienta s využitím služby informačního systému vystavujícího poskytovatele. Cílem…
