1.14
Úvodní představení připravovaného zákona o elektronizaci zdravotnictví
Mgr. Bc. Martin Kůs
S postupem rozvoje informačních technologií a celkovým procesem digitalizace logicky vyvstala otázka (potřeba) přistoupení k elektronizaci zdravotnictví. V této souvislosti dlužno doplnit, že k postupné elektronizaci a digitalizaci samozřejmě dochází, nicméně děje se tak do značné míry decentralizovaně a bez unifikovaného legislativního zastřešení.
V okamžiku přípravy tohoto příspěvku se vládní návrh zákona nacházel ve stavu před druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Dlužno dodat, že ačkoliv byl tento zákon prezentován jako vysoce odborný (tj. z hlediska politiky ne příliš "zajímavý") již v rámci jeho projednání na výboru pro zdravotnictví, dospěli poslanci k závěru, že je nutné vládou navrhované znění revidovat (pozměňovací návrhy). Z tohoto důvodu je možné, že vládou schválené a parlamentu předkládané znění nemusí být konečné a zákon může před svou ratifikací projít většími či menšími úpravami.
Okamžik nabytí účinnosti tohoto zákona nelze (i s ohledem na blížící se podzimní parlamentní volby) přesně predikovat, nicméně prozatím je počítáno s účinností od 1. ledna 2022. Výjimku pak tvoří některá ustanovení, jejichž účinnost nastává později. Toto však ještě neznamená povinnost všech poskytovatelů bezvýjimečně se od tohoto data řídit novou právní úpravou. Zákon počítá s dostatečně dlouhou lhůtou pro plynulou implementaci zakotvených pravidel. Do značné míry bude též využívání služeb elektronického zdravotnictví dobrovolné.
Úvodem je nutné konstatovat, že návrh zákona nepředpokládá vznik žádných centrálních úložišť zdravotnické dokumentace a dat o zdravotním stavu pacientů a rovněž minimalizuje centralizaci dat o zdravotnických pracovnících. Navrhované legislativní řešení předpokládá pouze centralizaci základní infrastruktury, kterou je integrované datové rozhraní.
Správcem integrovaného datového rozhraní bude Ministerstvo zdravotnictví, provozovatelem pak Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Návrh zákona je koncipován s respektováním legislativy eGovernmentu a předkládá realizovatelná řešení v oblasti řízení, resp. prokazování identit a kmenových zdravotnických registrů. Zároveň plně respektuje 6 základních principů elektronizace zdravotnictví:
1. Primárním cílem rozvoje elektronizace zdravotnictví musí být přínos pro pacienty a kvalitu zdravotní péče.
2. Právo pacienta na zajištění odpovídající zdravotní péče; ochrana lidské důstojnosti a ochrana osobních údajů nesmí být zaváděním prostředků elektronického zdravotnictví oslabena, ale naopak posilována.
3. Lékaři, další zdravotničtí a jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví musí být zapojováni do projektů již ve fázi přípravy projektových záměrů, při plánování a tvorbě návrhů řešení, která budou v rámci projektu realizována. Názory odborné veřejnosti musí být v rámci projektů aktivně získávány a přiměřeně zohledňovány.
4. Před zavedením nových nástrojů a služeb elektronizace zdravotnictví do praxe musí být vždy dostatečným způsobem ověřena a vyhodnocena jejich…
