OSVČ a roční zúčtování ve zdravotním pojištění

5.1.11

OSVČ a roční zúčtování ve zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

Roční zúčtování se ve zdravotním pojištění dotýká lékařů jako osob samostatně výdělečně činných. Právní úprava platná ve zdravotním pojištění stanoví podnikatelské sféře určité povinnosti, kdy jednou z těch nejdůležitějších je podání přehledu OSVČ (dále jen "přehled") za podmínek a v termínech dále uvedených. Tento přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů.

Podívejme se nyní blíže na povinnosti a postupy podnikatelské sféry při zúčtování roku 2023 ve zdravotním pojištění.

 NahoruSamostatná výdělečná činnost jako hlavní resp. vedlejší zdroj příjmů

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je při souběhu příjmů rozhodující, který druh výdělečné činnosti (tedy zaměstnání nebo podnikání) se považuje za hlavní zdroj příjmů. V podstatě rozhoduje výše příjmu s tím, že tuto důležitou skutečnost sděluje lékař zdravotní pojišťovně jednak při zahájení podnikání, jednak ji v modifikované podobě uvádí v podávaném přehledu.

Pokud je v daném souběhu zaměstnání hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. V rámci samostatné výdělečné činnosti pak nemusí pojištěnec dodržet minimální vyměřovací základ, ale roční pojistné se odvádí sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu. Tato OSVČ nemusí platit zálohy na pojistné a pojistné pak doplatí jednorázovou úhradou za uplynulé zdaňovací období (kalendářní rok).

Je-li hlavním zdrojem příjmů pojištěnce samostatná výdělečná činnost, musí pravidelně platit měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši. V zaměstnání pak nemusí zaměstnavatel při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ, ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu. Zaměstnanec, který je současně osobou samostatně výdělečně činnou, musí za této situace doložit zaměstnavateli čestným prohlášením, že ve své samostatné výdělečné činnosti odvádí zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné částce.

 NahoruZměna zdravotní pojišťovny

Jedním z práv pojištěnce (a v této souvislosti i OSVČ) je ve zdravotním pojištění právo na změnu zdravotní pojišťovny. Pokud OSVČ změnila v průběhu rozhodného období (kalendářního roku) zdravotní pojišťovnu, což bylo možné standardně učinit k datu 1. 7. 2023, je povinna předložit přehled oběma zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v daném roce zdravotně pojištěna, daňový základ se rozdělí na polovinu.

 NahoruDruh přehledu

V zákonem stanovené lhůtě (tedy nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém bylo nebo mělo být podáno daňové přiznání – viz dále) je OSVČ povinna předložit zdravotní pojišťovně přehled. Změní-li se následně skutečnosti uvedené v tomto přehledu (například plátce podal opravné nebo dodatečné daňové přiznání), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný přehled a do 30 dnů doplatit případné dlužné pojistné. Pokud však OSVČ pouze opravuje chybu v již podaném přehledu, nejedná se za této situace o opravný přehled, ale o opravu podaného přehledu. V případě změny zdravotní pojišťovny (viz výše) se podává opravný přehled všem (standardně oběma) zdravotním pojišťovnám. Neoznámení těchto změn lze zjistit v rámci předávání informací mezi dotčenými institucemi (finanční úřady, okresní správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny).

 NahoruTermíny pro podání přehledu zdravotní pojišťovně

Pro podání Přehledu OSVČ za rok 2023 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

• do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2023 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2024,

• pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může Přehled podat až do 1. 8. 2024.

Do 8. 4. 2024 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají – např. nízké příjmy.

Podle § 136 odst. 2 DŘ se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože je termín 1. 5. 2024 státním svátkem, lze daňové přiznání podat ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 3. 6. 2024.

 NahoruRoční vyúčtování záloh

Do celkové částky zaplacených záloh se zahrnují platby za rok 2023, provedené až do 8. 1. 2024 včetně. Do úhrnné výše záloh nepatří:

• doplatky pojistného za rok 2022, případně za dřívější období,

• platby penále či pokut,

• platby za měsíce, ve kterých byl pojištěnec registrován v průběhu roku 2023 u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů.

 NahoruZálohy v letech 2023 a 2024

Osoby samostatně výdělečně činné jsou ve zdravotním pojištění jedinou skupinou plátců pojistného, která platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Nicméně právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje i v této oblasti odlišné podmínky a fakticky zvýhodňuje taxativně vyjmenované skupiny podnikajících osob. OSVČ rovněž může požádat o snížení zálohy v případě, kdy je pro ni placení vyšších záloh aktuálně neúnosné, a to při splnění podmínek uvedených v § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb.

Z hlediska výše zálohy placené OSVČ v roce 2023 je rozhodující, zda se na tuto osobu (ne)vztahovala ve zdravotním pojištění povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že od placení minimální výše zálohy (od ledna 2023 tedy ve výši alespoň 2 722 Kč) jsou ve smyslu § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., osvobozeny:

• osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držiteli ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

• osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,

• osoby, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,

• osoby, které jsou současně zaměstnanci a v zaměstnání je za ně zaměstnavatelem odváděno pojistné nejméně z minimální mzdy při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc,

• osoby, za které je plátcem pojistného stát,

za předpokladu, že tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto osob 50 % daňového základu.

Od měsíce, ve kterém OSVČ podá v roce 2024 přehled za rok 2023, se na ni vztahuje povinnost platit zálohy na pojistné v nové výši podle přehledu na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti (daňového základu) za…