5.1.28
Kdy lékaři neplatí v roce 2024 zdravotní pojištění?
Ing. Antonín Daněk
Lékaři jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako jediná ze skupin plátců ve zdravotním pojištění platí pojistné formou záloh, je-li to povinností OSVČ, a případného doplatku pojistného. Pokud se však u lékaře jedná o samostatnou výdělečnou činnost jako jediný (případně při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, pak musejí být pravidelně každý měsíc placeny alespoň minimální zálohy, což je od ledna 2024 částka 2 968 Kč. Naopak v roce 2024 (reálně pak od roku 2013) neplatí pro OSVČ ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ, což znamená, že již není omezena:
Pro osobu samostatně výdělečně činnou platí ve zdravotním pojištění povinnost hradit novou výši zálohy od kalendářního měsíce, ve kterém podá, resp. měla podat, Přehled o výši daňového základu (dále jen Přehled) za předcházející kalendářní rok.
Ve zdravotním pojištění však registrujeme situace, kdy není povinností lékaře zálohy platit. Nejsou-li tedy zálohy placeny, pak lékař pojistné uhradí jednorázovou platbou ve lhůtě do osmi dní po dni, ve kterém byl podán, případně měl být podán, Přehled za předcházející kalendářní rok za podmínky, že povinnost úhrady doplatku vznikne.
NahoruZahájení podnikání u OSVČ – "státního pojištěnce"
Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů a mají při placení pojistného na zdravotní pojištění tato dvě základní zvýhodnění:
-
v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti nemusejí (ale mohou) platit zálohy na pojistné a
-
nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ, to znamená, že pojistné odvádějí za rozhodné období kalendářního roku sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu.
Vykážou-li však tyto osoby za rok 2024 kladný hospodářský výsledek, zálohy již v příštím roce 2025 platit budou, a to podle dosažených výsledků podnikatelské činnosti (daňového základu) za rok 2024, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.
NahoruSpecifikum "pečujících osob"
Ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb. je stát plátcem pojistného za osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec, nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Ovšem důležitou podmínkou pro zařazení těchto osob mezi "státní pojištěnce" je skutečnost, že nesmějí mít příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.
Z toho plyne, že tyto osoby jsou povinny platit v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti (2024) zálohy na pojistné proto, že mají příjem, a tudíž za ně není plátcem pojistného stát. V dalším roce podnikatelské činnosti (2025) však již mohou být zálohy této OSVČ nižší než povinně minimální, pokud výše zmíněné podmínky celodenní osobní a řádné péče budou nadále trvat.
NahoruPodnikání jako vedlejší zdroj příjmů
Pro určení, zda je při souběhu se zaměstnáním příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní lékař jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu zatržením těch kalendářních měsíců, ve kterých pro lékaře – OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ.
V měsících, ve kterých je OSVČ současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinností platit zálohy na pojistné. Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce neboli v zaměstnání je v roce 2024 odváděno pojistné nejméně z vyměřovacího základu na úrovni minimální mzdy a zaměstnání trvá po celý příslušný kalendářní měsíc. Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě daňového základu za rozhodné období kalendářního roku) pak v dalším roce jednorázově doplatí do osmi dnů po podání Přehledu. I v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si může pojištěnec přiměřené zálohy platit. Naopak pokud by se v průběhu roku stala samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání minimální vyměřovací základ dodržen.
Při…
