dnes je 11.8.2022

Input:

Zaměstnavatelé v sektoru zdravotnictví - změny k 1. 1. 2022

16.2.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.1.26
Zaměstnavatelé v sektoru zdravotnictví – změny k 1. 1. 2022

Ing. Antonín Daněk

Zaměstnavateli jsou ve zdravotnictví například nemocnice, lékárny anebo třeba také lékaři s jedním zaměstnancem. Pro všechny činné subjekty vyplývají povinnosti z dané právní úpravy zdravotního pojištění.

V následujícím textu je uveden přehled nejdůležitějších změn u zaměstnavatelů v oblasti placení pojistného ve zdravotním pojištění v právních podmínkách platných od 1. ledna 2022. Od tohoto data se zvýšila minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance (zaměstnavatele, který je plátcem pojistného), kdy toto minimum musí být dodrženo při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Dále se zvýšila platba státu zdravotním pojišťovnám za tzv. "státní pojištěnce" včetně navazujícího zvýšení odpočitatelné částky příjmu za podmínek specifikovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro rok 2022 zůstává částka 3 500 Kč, která je rozhodná pro vznik zaměstnání u vybraných skupin osob jako zaměstnanců.

Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance

Vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění je úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem za podmínek daných ustanovením § 3 odst. 1 a násl. zákona č. 592/1992 Sb.

Jestliže hrubý příjem zaměstnance nedosahuje v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet a následný doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu (tedy do hodnoty minimální mzdy) při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. K takové situaci dochází zpravidla při zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy nebo u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – v situaci, kdy se jedná o jediné zaměstnání a při odvodu pojistného musí být dodrženo stanovené minimum.

Jestliže se ze zákonných důvodů (§ 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.) snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné alespoň z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do této poměrné části. K takovým situacím dochází například při zaměstnání kratším než celý kalendářní měsíc nebo v případě nemoci zaměstnance.

Zvýšení minimální mzdy k datu 1. ledna 2022 na částku 16 200 Kč se v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem dále projeví především při:

a) provádění dopočtu a doplatku pojistného za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a v úhrnu příjmů není minima 16 200 Kč dosaženo,

b) odvodu pojistného v případě poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci – bez ohledu na rozsah takových nepřítomností zaměstnance v zaměstnání musí být (mimo zákonných výjimek) dodržen minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrná část,

c) řešení přečerpané dovolené, kdy minimum musí být (při odečtení zúčtované náhrady mzdy za dovolenou) dodrženo i v kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnání končí,

d) neplatném rozvázání pracovního poměru – odvodem minimálního pojistného (hrazeného zaměstnavatelem) za období, na které je osoba jako zaměstnanec zpětně přihlašována. Kdyby však měl zaměstnavatel potvrzeno, že po předmětné období bylo minimum ve zdravotním pojištění zajištěno jiným způsobem (například odvodem pojistného u jiného zaměstnavatele nebo se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát), pak by toto minimální pojistné nemuselo být placeno.

Minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část, musí být ve zdravotním pojištění dodržen i při zaměstnávání osob ze zahraničí, podléhajících z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele našemu systému veřejného zdravotního pojištění.

Minimální vyměřovací základ naopak nemusí být dodržen u osob vyjmenovaných jako výjimky v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. – v těchto situacích je vyměřovacím základem zaměstnance dosažený příjem, tedy relevantně i částka nižší než 16 200 Kč.

Další osoby bez minima ve zdravotním pojištění

Zákonem č. 363/2021 Sb. se s účinností od 1. ledna 2022 rozšířil okruh osob, pro které v souladu s ustanovením § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. neplatí ustanovení o odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

V novém písmenu f) se pojistné z odměny pěstouna, vyplácené Úřadem práce ČR, provádí při výplatě dávky pěstounské péče ze skutečné výše odměny, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Důvodem pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že pěstounská péče je výkonem společensky prospěšné aktivity, nahrazující do určité míry úkoly státu vůči ohroženým dětem.

Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. od ledna 2022 částku 8 100 Kč. V rámci tohoto tzv. nekolidujícího zaměstnání již nelze sjednávat dohody o provedení práce. Také není ve zdravotním pojištění u pojištěnce přípustný souběh výkonu samostatné výdělečné činnosti a registrace uchazeče o zaměstnání na úřadě práce.

Osoby bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnán, nepodniká a současně není za něj plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, částka pojistného vždy činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy.

To znamená, že měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. ledna 2022 částku 2 187 Kč, do prosince 2021 činila tato platba 2 052 Kč.

Průměrná mzda a role částky 3 500 Kč ve zdravotním pojištění

Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance. Kromě dohody o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele), kde o vzniku zaměstnání rozhoduje i v kalendářním měsíci roku 2022 příjem převyšující 10 000 Kč, máme ještě jednu

Nahrávám...
Nahrávám...