dnes je 11.8.2022

Input:

Zahájení a ukončení činnosti lékaře a zdravotní pojištění

6.1.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.1.18
Zahájení a ukončení činnosti lékaře a zdravotní pojištění

Ing. Antonín Daněk

V této části se zaměříme na postup lékaře v situaci, kdy začne, resp. ukončí výkon samostatné výdělečné činnosti, přesněji řečeno, když se stane nebo přestane být ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ).

I. Zahájení podnikání

Lékař, který má v úmyslu začít podnikat jako OSVČ, musí splnit spoustu administrativních i jiných podmínek, oblast zdravotního pojištění nevyjímaje. V prvé řadě je zapotřebí si uvědomit, že nedodržení některé z povinností může být důvodem k uplatnění sankčního postihu, i když je nutno objektivně říci, že ne každé provinění zdravotní pojišťovny trestají. Nicméně je obecně platnou poučkou, že nikdy není vhodné zavdávat (nejenom) zdravotní pojišťovně důvod k použití sankce. Na co tedy nesmí začínající lékař ve zdravotním pojištění zapomenout?

Přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ

Nejpozději do 8 dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti je lékař povinen oznámit své zdravotní pojišťovně její zahájení (případně ukončení). Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem "mít příjem" (uzavření kupní nebo nájemní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace apod.). Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se tedy nepovažuje pouhé získání živnostenského listu nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti se na lékaře vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnán a pojistné odvádí zaměstnavatel.

Kdo se považuje ve zdravotním pojištění za OSVČ?

Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy zdaňované podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, považuje se z tohoto titulu ve zdravotním pojištění za OSVČ. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u OSVČ sazba 50 % daňového základu, přičemž v § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., jsou vyjmenovány osoby, které nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ.

Platit zálohy podle zákona

Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců pojistného ve zdravotním pojištění, platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Alternativně se pojistné platí pouze formou doplatku v situaci, kdy zálohy nejsou placeny. Výši měsíčně placených záloh na pojistné přímo ovlivňují především tyto skutečnosti:

a) charakter samostatné výdělečné činnosti, kdy je při souběhu se zaměstnáním tato činnost buď hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů lékaře,

b) lékař nemusí jako OSVČ dodržet minimální vyměřovací základ, a tudíž se na něho nevztahuje povinnost placení (alespoň minimálních) záloh. To znamená, že v roce 2022 může platit zálohy nižší než 2 187 Kč (nebo žádné) za situace, kdy pro něj neplatí minimální vyměřovací základ podle již citovaného § 3a odst. 3.

Pokud je totiž pro lékaře samostatná výdělečná činnost jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem jeho příjmů, je jeho povinností platit zálohy na pojistné, a to v roce 2022 měsíčně nejméně v částce 2 187 Kč.

Za účelem zvýšení příjmů do systému veřejného zdravotního pojištění došlo od roku 2013 k faktickému zrušení maximálního vyměřovacího základu, což znamená, že:

  • pojistné se vypočítává a odvádí sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu a

  • ve zdravotním pojištění není výše zálohy OSVČ (a tedy i celkového ročního pojistného) omezena horní hranicí.

Neplacení záloh

Zálohy na pojistné není povinen platit:

  • lékař, pro kterého je jeho samostatná výdělečná činnost při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů,

  • v prvním kalendářním roce samostatné výdělečné činnosti v případě osoby, za kterou je plátcem pojistného i stát,

  • lékař, pro kterého neplatí ustanovení o povinnosti placení pojistného alespoň ze zákonného minima v situaci, kdy je za předcházející kalendářní rok "v mínusu",

  • lékař za kalendářní měsíc, ve kterém byl po celý tento měsíc uznán práce neschopným, nebo mu byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Souběžné příjmy

Při souběhu výkonu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti se musí lékař rozhodnout, která jeho činnost bude v daném kalendářním roce (měsíci) hlavním zdrojem jeho příjmů. Pro účely placení pojistného nelze v takových případech sčítat pojistné placené z titulu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, jinými slovy, buď musí být:

  • v zaměstnání odváděno v roce 2022 pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 16 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, nebo

  • v rámci samostatné výdělečné činnosti musejí být měsíčně placeny alespoň minimální zálohy, tedy v roce 2022 nejméně v částce 2 187 Kč.

Jestliže při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností nedosahují příjmy v zaměstnání minimální mzdy, musí zaměstnanec zaměstnavateli dokladovat čestným prohlášením, že ve své samostatné výdělečné činnosti platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ – v tomto případě pak odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu. Pokud tato podmínka splněna není, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Oznámení některých skutečností

V souvislosti se svojí samostatnou výdělečnou činností lékař oznamuje zdravotní pojišťovně kromě dalšího:

a) do 8 dnů: skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem, například přiznání důchodu, pobírání peněžité pomoci v mateřství, zahájení nebo ukončení studia aj. (blíže viz § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.),

b) do 30 dnů: změnu příjmení nebo trvalého bydliště.

Zejména na oznámení skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem by lékař neměl (i ve vlastním zájmu) zapomenout, neboť takovým opomenutím přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu pojistného od státu, v roce 2022 ve výši 1 967 Kč. Za nesplnění této povinnosti v zákonné osmidenní lhůtě může zdravotní pojišťovna uložit provinilci pokutu až do výše 10 000 Kč.

II. Ukončení podnikání

Z hlediska placení pojistného a souvisejícího řešení pojistného vztahu je ve zdravotním pojištění při ukončení podnikání důležité, zda je samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů lékaře anebo je při souběhu se zaměstnáním hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Je-li zaměstnání hlavním zdrojem příjmů, pak ukončení výkonu lékařské praxe nepředstavuje pro lékaře ve zdravotním pojištění zásadní změnu, neboť zaměstnanecký poměr nadále řeší jeho řádnou registraci u zdravotní pojišťovny. Bez ohledu na to, zda je podnikání hlavním či vedlejším zdrojem příjmů, musí lékař při ukončení své samostatné výdělečné činnosti splnit zejména následující podmínky.

Oznámit ukončení samostatné výdělečné činnosti

Nejpozději do 8 dnů musí lékař oznámit příslušné zdravotní pojišťovně ukončení samostatné výdělečné činnosti. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně ukončení samostatné výdělečné činnosti se na lékaře vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnán a pojistné odvádí zaměstnavatel.

Ukončit placení záloh na pojistné

Lékař je povinen pravidelně odvádět na účet zdravotní pojišťovny zálohy na pojistné, pokud není od placení těchto záloh zákonem osvobozen (viz výše). Měsíční zálohy na pojistné nemusí platit pouze v kalendářním roce zahájení své činnosti lékař, za kterého je současně plátcem pojistného stát, nebo trvale za situace, kdy je lékař současně zaměstnancem a zaměstnání je hlavním zdrojem jeho příjmů. V takových situacích zaplatí pojistné za rok 2022 do 8 dnů po podání přehledu za tento rok, tedy v roce 2023. V případě

Nahrávám...
Nahrávám...