dnes je 11.8.2022

Input:

Úmrtí lékaře

8.6.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.2.15.4
Úmrtí lékaře

Ing. Ivan Macháček

Dědické právo podle občanského zákoníku

Dědickým právem se zabývá § 1475 až § 1720 NOZ. Dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona, přičemž tyto důvody mohou působit i vedle sebe. Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele, přičemž dle § 1670 NOZ nabytí dědictví potvrzuje soud.

Pořízení pro případ smrtí tvoří závěť, dědická smlouva nebo dovětek. Pořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění. Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl (blíže § 1642 až § 1657 NOZ).

Závěť je specifikována v § 1494 až § 1581 NOZ. Závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Tak zvaným dovětkem může zůstavitel nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku, nebo doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz. Zůstavitel může závětí dle § 1553 NOZ povolat vykonavatele závěti a případně určit, jaké má povinnosti a zda i jak bude odměňován. Zůstavitel může dále dle § 1556 NOZ povolat správce pozůstalosti nebo některé její části a případně určit, jaké má povinnosti a zda i jak bude odměňován.

Dědická smlouva je specifikována v § 1582 až § 1593 NOZ. Dědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. Dědická smlouva vyžaduje formu veřejné listiny. Dědickou smlouvu nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí. Dědická smlouva zůstaviteli nebrání, aby se svým majetkem nakládal za svého života podle libosti.

Zřízení odkazu je vymezeno v § 1594 až § 1632 NOZ. Odkaz zůstavitel zřídí tak, že v pořízení pro případ smrti nařídí určité osobě, aby odkazovníku vydala předmět odkazu. Odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit. Odkazovník nabývá právo na odkaz pro sebe a pro své nástupce smrtí zůstavitele.

Závěť i dovětek může zůstavitel jednostranně odvolat, naopak dědickou smlouvu lze odvolat pouze dohodou obou smluvních stran.

Povolal-li zůstavitel správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, pak podle § 1677 NOZ spravuje pozůstalost až do potvrzení nabytí dědictví správce pozůstalosti, jinak vykonavatel závěti. Správce pozůstalosti po smrti zůstavitele samostatně obstarává záležitosti spojené s děděným majetkem až do vyřízení pozůstalosti (např. provoz obchodního závodu, nájem movitých a nemovitých věcí atd.). Nepovolal-li zůstavitel žádného z nich (tedy ani správce pozůstalosti ani vykonavatele závěti), spravuje pozůstalost dědic. Pokud je dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové.

Daňové řešení úmrtí lékaře

Z hlediska daňového se okamžik přechodu daňové povinnosti zůstavitele na dědice posouvá až do doby, kdy je znám oprávněný dědic na základě skončení řízení o pozůstalosti. Zemřelý člověk (podnikatel, pronajímatel, zaměstnanec) se pro daňové účely považuje i po úmrtí zůstavitele nadále za "živého" až do skončení dědického řízení a vyřízení pozůstalosti.

V § 239a DŘ se uvádí, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Daňovou povinností zůstavitele se pro účely správy daní rozumí daňová povinnost vzniklá zůstaviteli do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Daňová povinnost zůstavitele přechází na jeho dědice rozhodnutím soudu o dědictví; dědic tak získává postavení daňového subjektu namísto zůstavitele. Pro daňovou pohledávku, která vzniká v důsledku daňové povinnosti zůstavitele, neběží lhůta pro placení daně ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti.

Osoba spravující pozůstalost a daňové přiznání

Podle § 239b DŘ osoba spravující pozůstalost plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. Pokud je daňovou povinnost zůstavitele povinno plnit více osob spravujících pozůstalost, plní ji tyto osoby společně a nerozdílně. Daňovou povinnost zůstavitele spravuje správce daně, který byl příslušný ke správě této povinnosti v den smrti zůstavitele. Osoba spravující pozůstalost je povinna podat:

  • řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti; tuto lhůtu nelze prodloužit. S odvoláním na § 245 odst. 1 DŘ se tento postup týká i případného daňového přiznání, které dosud nebylo podáno za předcházející zdaňovací období, v případě, kdy původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula (fyzická osoba zemřela před termínem podání daňového přiznání za uplynulé zdaňovací období). V § 245 odst. 2 DŘ doplněného do daňového řádu zákonem č. 283/2020 Sb. se uvádí, že lhůta pro podání daňového přiznání za předcházející zdaňovací období u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, které dosud nebylo podáno, činí pro účely posouzení podmínky podle § 245 odst. 1 DŘ, zda lhůta dosud neuplynula, 6 měsíců po uplynutí tohoto zdaňovacího období.

  • daňová tvrzení v obvyklých lhůtách za uplynulá zdaňovací období až do skončení řízení o pozůstalosti – půjde o případy, kdy dědické řízení není ukončeno v jednom zdaňovacím období. Půjde zejména o situace, kdy zůstavitel provozoval obchodní závod nebo měl příjmy z nájmu a do skončení řízení o pozůstalosti nabíhají související příjmy a výdaje,

  • poslední řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.

Slevy a odpočty v daňovém přiznání

V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob, které podává osoba spravující pozůstalost do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele za část zdaňovacího období od počátku zdaňovacího období do dne smrti zůstavitele, mohou být uplatněny veškeré nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP (hodnota poskytnutých darů, zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru, příspěvky na penzijní připojištění, na penzijní pojištění a na doplňkové penzijní spoření, zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění) a položky odčitatelné od základu daně specifikované v § 34 ZDP (odpočet pravomocně stanovené daňové ztráty za předchozí zdaňovací období, odpočet na podporu výzkumu a vývoje, odpočet na podporu odborného vzdělávání) a rovněž může být uplatněna základní sleva na dani na poplatníka v plné výši 30 840 Kč a případně další slevy dle § 35ba odst. 1 písm. b) až písm. g) ZDP a daňové zvýhodnění na dítě dle § 35c ZDP.

Na základě znění § 38ga ZDP osoba spravující pozůstalost, která podává daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní:

a) nezdanitelnou část základu daně,

b) slevu na dani, s výjimkou slevy na dani podle § 35 ZDP,

c) daňové zvýhodnění.

Z výše uvedeného vyplývá, že je umožněno v daňovém přiznání, které podává osoba spravující pozůstalost, týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, uplatnit jakoukoliv položku odčitatelnou od základu daně podle § 34 ZDP, tedy nejen odpočet pravomocně stanovené daňové ztráty za předchozí zdaňovací období, ale i odpočet na podporu výzkumu a vývoje, popř. odpočet na podporu odborného vzdělávání. Dále je v tomto daňovém přiznání možno uplatnit slevu na dani podle § 35 ZDP, což je sleva na dani z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a s těžším zdravotním postižením.

Příklad – úmrtí lékaře v roce 2022 a neuplatněná daňová ztráta

Lékař provozující vlastní lékařskou praxi jako podnikající fyzická osoba měl z roku 2019 dosud neuplatněnou daňovou ztrátu z podnikání ve výši 41 200 Kč. Lékař zemřel v dubnu 2022. Řízení o pozůstalosti je ukončeno v říjnu 2022.

Osoba spravující pozůstalost může uplatnit v daňovém přiznání týkajícím se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé od 1. 1. 2022 do dne předcházejícího den smrti zůstavitele a v daňovém přiznání týkajícím se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti odpočet dosud neuplatněné daňové ztráty nebo její část z roku 2019.

Úprava základu daně v posledním daňovém přiznání

Osoba spravující pozůstalost musí v posledním daňovém přiznání podaném do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, postupovat podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Osoba spravující pozůstalost postupuje stejným způsobem jako při ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti a při ukončení nájmu. Jedná se o úpravu základu daně poplatníka, přičemž postup úpravy záleží na tom, zda osoba spravující pozůstalost vede účetnictví, daňovou evidenci anebo uplatňuje paušální výdaje

Příklad – úmrtí soukromého lékaře v roce 2022

Praktický lékař, který vedl daňovou evidenci, zemřel 20. 7. 2022. Ke dni úmrtí měl neuhrazené pohledávky ve výši 29 000 Kč a neuhrazenou fakturu za dodané zdravotnické potřeby ve výši 12 200 Kč. Řízení o pozůstalosti bylo skončeno 20. 12. 2022.

Osoba spravující pozůstalost podá do tří měsíců ode dne smrti zůstavitele řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za období od 1. 1. 2022 do 19. 7. 2022, ve kterém vyčíslí základ daně a daň na základě údajů z daňové evidence z podnikání zůstavitele. V tomto daňovém přiznání uplatní základní slevu na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč.

Do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti podá osoba spravující pozůstalost poslední řádné daňové přiznání za část zdaňovacího období od 20. 7. 2022 do 19. 12. 2022. V tomto daňovém přiznání je nutno upravit základ daně z příjmů podle bodu 2 § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. V případě, že by během období od 20. 7. 2022 do 19. 12. 2022 nedošlo k úhradě pohledávky ani k úhradě dluhu, bude v tomto daňovém přiznání zvýšen základ daně o částku neuhrazených pohledávek 29 000 Kč a snížen základ daně o výši dluhů 12 200 Kč. V tomto daňovém přiznání již není možno uplatnit základní slevu na dani na poplatníka.

Příklad – praktický lékař uplatňuje paušální výdaje

Lékař provozující vlastní lékařskou praxi jako podnikající fyzická osoba uplatňuje výdaje procentem z příjmů. V březnu 2022

Nahrávám...
Nahrávám...