dnes je 28.3.2024

Input:

Smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb uzavíraná mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem

3.10.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.4.1
Smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb uzavíraná mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem

JUDr. Anna Janáková

Povinnost zaměstnavatele uzavřít smlouvu o poskytování PLS

Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jsou všichni zaměstnavatelé povinni zajišťovat pro své zaměstnance pracovnělékařské služby.

Zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (dále též „ZoSZS”) bylo zaměstnavatelům uloženo uzavřít s poskytovatelem pracovnělékařských služeb písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb, a to, jde-li o práce, které jsou zařazeny podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, (dále též „ZoOVZ”), do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté, anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel je tedy povinen uzavřít smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb ohledně všech prací, které se na jeho pracovištích vykonávají.

Tato povinnost se vztahuje na všechny zaměstnavatele bez ohledu na počet jejich zaměstnanců, na odvětví, v kterém podnikají, a bez ohledu na to, jaká rizika práce se na jejich pracovištích vyskytují.

Volba poskytovatele PLS

Vhodného poskytovatele pracovnělékařských si zaměstnavatel vyhledává podle aktuální nabídky poskytovatelů zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru pracovní lékařství.

Je třeba si uvědomit, že pokud se zaměstnavatel obrátí na poskytovatele zdravotních služeb (ve shora uvedených oborech) s žádostí o uzavření smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb, je na vůli poskytovatele, zda chce smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb uzavřít nebo ne. Zaměstnavatel nemůže v žádném případě poskytovatele zdravotních služeb nutit k uzavření smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb. Jedná se o smluvní vztah, který je projevem svobodné vůle obou smluvních stran.

Povinnost poskytovat PLS

Pokud je však smluvní vztah smlouvou o poskytování PLS založen, vztahují se na něj požadavky ZoZS, týkající se poskytování zdravotních služeb obecně a požadavky ZoSZS, ohledně poskytování pracovnělékařských služeb a dále smluvní ujednání obsažená ve smlouvě.

Kdy se neuzavírá smlouva o poskytování PLS

Zákon č. 373/2011 Sb. (1.11.2017), o specifických zdravotních službách, ve znění novely č. 47/2013 Sb. , umožňuje ve dvou případech, že není třeba uzavírat písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. Jedná se o následující případy, kdy lze poskytovat pracovnělékařské služby vlastními zaměstnanci:

a) Pokud je Vězeňská služba zaměstnavatelem, pak poskytuje pracovnělékařské služby zaměstnancům a osobám ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence zařazeným do práce ve svých zdravotnických zařízeních; poskytuje tedy pracovnělékařské služby prostřednictvím svých zaměstnanců.

b) Zaměstnavatel, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle ZoZS v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru pracovní lékařství, může pro výkon práce na svých pracovištích poskytovat pracovnělékařské služby prostřednictvím lékaře se specializovanou způsobilostí anebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství anebo se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství a dalších zdravotnických pracovníků podílejících se na poskytování pracovnělékařských služeb, se kterými uzavřel pracovněprávní nebo obdobný vztah.

Zaměstnavatel je povinen zajistit odbornou nezávislost těchto zaměstnanců. Toto řešení bylo přijato novelou ZoSZS (účinnou od 1. dubna 2013) na tlak zaměstnavatelů ve zdravotnictví. Požadavek zajištění odborné nezávislosti zaměstnanců při výkonu této činnosti je zcela v protikladu s charakterem závislé práce ve smyslu zákoníku práce. Nicméně citované ustanovení bylo zahrnuto do novely z důvodu vyhovění požadavku čl. 10 Úmluvy o závodních zdravotních službách (č. 161), která je pro ČR závazná a byla vyhlášena jako vyhláška č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161), který stanoví: „Personál poskytující závodní zdravotní služby má být plně pracovně nezávislý na zaměstnavateli, pracovnících a jejich zástupcích, pokud existují.”

Pracovnělékařské prohlídky u prací kategorie první

Pro úplnost ještě dodáváme, že pokud zaměstnavatel využije možnosti vyslat zaměstnance (uchazeče o zaměstnání) k provedení pracovnělékařské prohlídky u jeho registrujícího praktického lékaře (což je možné v případě, že jde o práce zařazené podle ZoOVZ do kategorie první, a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcí vyhláškou č. 79/2013 Sb. anebo jinými právními předpisy), není k tomu třeba uzavírat smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. K provedení prohlídky postačuje písemná žádost zaměstnavatele o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci.

Ostatní součásti PLS u prací kategorie první

Pokud zaměstnavatel vyšle zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce k jeho registrujícímu praktickému lékaři, pak ostatní součásti pracovnělékařských služeb zajišťuje, v případě, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele PLS, se kterým zajištění konkrétní služby uzavřel písemnou smlouvu. Podmínka „je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců” byla do zákona vložena novelou právně účinnou od 1. listopadu 2017. Podle důvodové zprávy k návrhu novelizačního zákona jsou důvodem pro zajištění ochrany zdraví zaměstnanců například případy častých pracovních neschopností zaměstnanců, častějšího výskytu pracovních úrazů a nemocí z povolání, fluktuace zaměstnanců apod., kdy tyto okolnosti mohou svědčit o tom, že podmínky na pracovišti nejsou vyhovující.

Typ smlouvy

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, neuvádí žádné podrobnosti ohledně smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb. Bude se jednat o občanskoprávní vztah, nicméně občanský zákoník neobsahuje smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb jako samostatný smluvní typ. Při jejím uzavírání lze vycházet z:

  • § 1746 odst. 2 NOZ, který umožňuje uzavírání nepojmenovaných smluv (označovaných též jako „inominátní smlouvy”), a z

  • § 2636 až § 2651 NOZ, které upravují smlouvu o péči o zdraví.

Označení smluvních stran

Jak bylo uvedeno, v občanském zákoníku neexistuje speciální smluvní typ pro poskytování pracovnělékařských služeb; lze proto použít označení smluvních stran takové typové smlouvy, která má nejblíže k poskytování pracovnělékařských služeb. Je možné použít označení „dodavatel” a „odběratel” pracovnělékařských služeb; rovněž je možné použít označení „poskytovatel” na jedné straně a „zaměstnavatel” na straně druhé.

Pro jednotlivé smluvní strany, které spolu uzavírají smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb, doporučujeme použít označení „poskytovatel” pro poskytovatele pracovnělékařských služeb a „příkazce” pro zaměstnavatele. Tímto způsobem jsou v občanském zákoníku označeny smluvní strany smlouvy o péči o zdraví. V dalším výkladu o smlouvě o poskytování PLS tedy budeme používat označení poskytovatel a příkazce.

Pojem „zdravotnické zařízení” je nově definován v ZoZS jako prostor určený pro poskytování zdravotních služeb – nejedná se tedy o právnickou či fyzickou osobu, která je oprávněna k poskytování zdravotních služeb. Použít pojem „zdravotnické zařízení” pro označení smluvní strany poskytovatele ve smlouvě o poskytování pracovnělékařských služeb nepovažujeme tudíž za vhodné.

Identifikační údaje příkazce

Na straně příkazce (zaměstnavatele) je vhodné uvést následující identifikační údaje:

1. právnická osoba – obchodní firma nebo název a adresa sídla podnikatele nebo organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2. fyzická osoba – adresa místa podnikání, jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa hlášeného přechodného pobytu na území České republiky nad 90 dnů nebo adresa místa trvalého pobytu cizince na území České republiky nebo bydliště v cizině, identifikační číslo, bylo-li /přiděleno,

3. stát, kraj nebo obec – název, sídlo a identifikační číslo organizační složky státu nebo kraje nebo obce.

Identifikační údaje poskytovatele

Na straně poskytovatele je vhodné uvést následující identifikační údaje:

1. právnická osoba – obchodní firma nebo název poskytovatele, adresa sídla nebo adresa místa podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2. fyzická osoba – jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa poskytování zdravotních služeb, identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

Bankovní spojení

Do úvodních ustanovení, v nichž jsou specifikovány smluvní strany, je vhodné uvést také bankovní spojení pro potřeby finančních úhrad.

Hlavní předmět smlouvy

Předmětem smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb je dohoda poskytovatele a příkazce o podmínkách a rozsahu poskytování pracovnělékařských služeb, o nichž se smlouva uzavírá; samotný obsah služeb je uveden v ZoSZS. Smluvní strany budou vycházet z § 53 a násl. ZoSZS a z prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. Službám, které jsou předmětem smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb, by měly být věnovány samostatné části smlouvy. Jedná se o:

  • hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci,

  • poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, včetně školení v poskytování první pomoci,

  • pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby,

  • možnost zajistit některou součást pracovnělékařských služeb prostřednictvím pověřeného poskytovatele (po 1. listopadu 2017).

Další otázky řešené smlouvou

Smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb by měla řešit řadu dalších otázek, na kterých by se smluvní strany měly dohodnout a měly by je do smlouvy zakomponovat. Například:

  • ordinační hodiny pro zaměstnance zaměstnavatele (uchazeče o zaměstnání, žáky a studenty při praktickém vyučování či praktické přípravě); zajištění služeb v době dovolené poskytovatele pracovnělékařských služeb,

  • způsob předávání resp. doručování lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci zaměstnavateli,

  • způsob nakládání s dokumentací o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, která se nevztahuje ke konkrétnímu zaměstnanci (předávání při skončení poskytování pracovnělékařských služeb, lhůty uchovávání této dokumentace, nahlížení do této dokumentace, skartace této dokumentace, pokud je již nepotřebná, apod.),

  • závazek poskytovatele pracovnělékařských služeb o doškolení lékařů pracovnělékařských služeb v otázkách pracovního lékařství (dohodnou-li se strany, resp. podmíní-li zaměstnavatel další trvání smluvního vztahu doškolením praktického lékaře o otázky pracovního lékařství),

  • konkretizace vzájemné spolupráce mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem pracovnělékařských služeb (např. stanovení si určitých zásad spolupráce ohledně způsobu sledování termínů prohlídek zaměstnanců – zpracování a předkládání lhůtníku pravidelných prohlídek; účast poskytovatele pracovnělékařských služeb na jednáních u zaměstnavatele týkajících se zdraví zaměstnanců, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; poskytování dokumentů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem/příkazcem poskytovateli k výkonu poradenské činnosti),

  • dohoda o nadstandardních službách (tyto služby sice nejsou součástí pracovnělékařských služeb, ale jsou pro ochranu zdraví a zdraví zaměstnanců prospěšné a z hlediska dosažitelnosti poskytovatele efektivní) pro zaměstnance příkazce,

  • ceny za poskytnuté služby (jsou smluvní a je třeba zvolit způsob stanovení ceny a výpočet ceny za poskytnuté služby); je vhodné dohodnutý ceník uvést jako přílohu smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb,

  • způsob placení a termíny úhrad za poskytnuté služby,

  • stanovení smluvních sankcí při nedodržení vzájemných práv a povinnosti (například smluvních pokut či poplatků z prodlení při nedodržení dohodnutých termínů) apod.,

  • opatření pro řešení problémů a nejasností a pro hodnocení plnění závazků plynoucích ze smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb,

  • běžná smluvní ustanovení o trvání smlouvy, výpovědi, odstoupení, změnách smluvních podmínek apod.

Ceny ve smlouvě o poskytování PLS

Ceny za poskytnuté pracovnělékařské služby nejsou regulovány žádnými právními předpisy (neexistuje žádný sazebník či ceník těchto služeb) a mají tedy smluvní charakter. Při dohodě o cenách postupují smluvní strany podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Ceny lze stanovit:

a) za jednotlivé výkony (např. za jednu pracovnělékařskou prohlídku, za jednu konzultaci, za provedené školení, za účast na jednání apod.),

b) za hodinu práce, přičemž cena hodinové práce se může lišit podle druhu poskytnuté služby. Konečná cena se pak stanoví násobkem času stráveného poskytováním jednotlivých služeb. Může být samozřejmě stanovena jiná cena práce lékaře a jiná cena práce zdravotnického pracovníka – zdravotní sestry,

c) paušální, kdy se dohodne paušální cena za každé časové období, která bude pokrývat všechny dohodnuté pracovnělékařské služby. Taková cena bude zahrnovat osobní i věcné náklady a samozřejmě i zisk.

Zohlednění osobních a věcných nákladů

Zda se smluvní strany v případě bodů a) a b) dohodnou zvlášť na ceně osobních a věcných nákladů, je pouze jejich záležitost.

Je možné (a určitě jednodušší) všechny náklady vyjádřit cenou výkonu či cenou času.

Minimální časový rozsah PLS

Při stanovení cen musejí smluvní strany zohlednit minimální doby nezbytné k provádění pracovnělékařských služeb (pracovnělékařských prohlídek, poradenství a dohled), které jsou stanoveny v příloze č. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. Tabulky v této příloze uvádějí minimální časový rozsah služeb (podrobnosti viz kapitola 2.4 této příručky) a tím poskytují určité vodítko pro stanovení ceny způsobem uvedeným shora podle písm. b).

Ceny v příloze smlouvy

Pokud se týče dohody zaměstnavatele a poskytovatele pracovnělékařských služeb o cenách, lze doporučit, aby byly uvedeny v příloze smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb. Je vhodné ve smlouvě upřesnit, zda jsou ceny dohodnuty na určitou dobu (např. na jeden rok) nebo zda jsou dohodnuty na dobu trvání smluvního vztahu. Pokud jsou dohodnuty na určitou dobu, je vhodné do smlouvy vložit ujednání, že pokud do určité lhůty nebude dohodnut ceník nový, platí na další období dosavadní ceník.

Způsob placení

Pro způsob stanovení ceny podle shora uvedených bodů a) a b) lze doporučit, aby byla dohodnuta pravidelná platba záloh na pracovnělékařské služby a aby například jednou za rok bylo provedeno vyúčtování podle skutečně poskytnutých pracovnělékařských služeb a byl uhrazen doplatek nebo vrácen či započten přeplatek.

Smluvní sankce

Smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb je závazkový vztah jako každý jiný závazkový vztah. Je proto třeba, aby si smluvní strany při jejím uzavírání sjednaly i smluvní sankce za případné nedodržování smlouvy či za její porušování. Jako vhodný nástroj lze doporučit smluvní pokuty za porušení ustanovení smlouvy, penále nebo poplatky z prodlení apod. K tomu je třeba dopředu posoudit všechny záležitosti a situace, ke kterým by mohlo při poskytování pracovnělékařských služeb dojít a které by mohly mít negativní dopad na zaměstnavatele (např. zajišťování pracovnělékařských služeb v době nemoci či dovolené příslušného poskytovatele pracovnělékařských služeb, informování o době a místě poskytování pracovnělékařských služeb zaměstnancům zaměstnavatele apod.) nebo poskytovatele (např. opožděné nebo nižší než dohodnuté platby, vysílání fyzických osob k pracovnělékařským prohlídkám s žádankou bez uvedení podstatných náležitostí, neposkytnutí informací a dokumentace na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci potřebných k poradenství a dohledu).

Doba, na kterou se smlouva uzavírá

Smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb je možné uzavřít:

  • na dobu určitou (je možné dohodnout automatické prodlužování) nebo

  • na dobu neurčitou – pak je třeba dohodnout si způsob ukončení takové smlouvy výpovědí.

Oznámení záměru ukončit poskytování PLS

Při stanovení výpovědní lhůty či zohlednění ukončení smlouvy o poskytování PLS by měl mít poskytovatel pracovnělékařských služeb na paměti požadavek ZoZS, který mu ukládá povinnost oznámit záměr ukončit poskytování pracovnělékařských služeb alespoň 60 dnů přede dnem zamýšleného ukončení zaměstnavateli zaměstnance, o němž je v souvislosti s pracovnělékařskými službami zdravotnická dokumentace vedena. V oznámení poskytovatel PLS zároveň uvede lhůtu, do které je třeba, aby mu zaměstnavatel sdělil identifikační údaje nového poskytovatele. Na základě sdělení zaměstnavatele (příkazce) pak dosavadní poskytovatel PLS předá zdravotnickou dokumentaci novému poskytovateli pracovnělékařských služeb určenému zaměstnavatelem. Pokud by dosavadní poskytovatel PLS neobdržel sdělení v určené lhůtě, pak předá zdravotnickou dokumentaci a její soupis příslušnému správnímu orgánu – krajskému úřadu (v zákonem stanovených případech jsou správními orgány příslušná ministerstva uvedená v § 15 odst. 1 ZoZS).

Povinné doplnění smlouvy nebo nová smlouva

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ukládá zaměstnavateli, aby v případě, kdy u něho dojde ke změně zařazení práce do kategorie vyšší než kategorie první podle ZoOVZ nebo ke změně činnosti, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právní předpisy, uzavřel novou smlouvu o poskytování PLS nebo doplnil dosavadní písemnou smlouvu s poskytovatelem PLS o ty pracovnělékařské služby, které doposud nepožadoval. Změnou zařazení práce do vyšší kategorie totiž dochází i ke změně periodicity pracovnělékařských prohlídek a rovněž ke změně časové náročnosti pracovnělékařských prohlídek.

Zákon vyžaduje, aby tento krok byl proveden ve lhůtě nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy k této změně došlo. Jde o požadavek zákona a obě smluvní strany by měly učinit kroky ke změně smlouvy či k uzavření smlouvy nové tak, aby smlouva o poskytování PLS odpovídala aktuálnímu stavu prací (podle rizikovosti) u příkazce.

Změny v dodatcích ke smlouvě

Pokud se smlouva v době její platnosti bude měnit vzájemnou dohodou smluvních stran, doporučujeme provádět změny pouze číslovanými dodatky podepsanými oběma smluvními stranami.

Účast právníka při uzavírání smlouvy

Je třeba si uvědomit, že smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb je smlouva o určitém plnění a platbách za toto plnění, a jejímu uzavření je nutné věnovat stejnou pozornost jako jakékoliv jiné občanskoprávní nebo obchodněprávní smlouvě; účast právníka na jejím uzavření lze jen doporučit.

Vzor smlouvy o poskytování PLS

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽEB
V z o r

Smluvní strany:

poskytovatel zdravotních služeb

ALFA zdravotní centrum, s. r. o.

se sídlem Adamova 2, Praha 10, PSČ 110 00

IČO 23323233

zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 6523

bankovní spojení Banka, s. r. o.

číslo účtu 23323322/03210

(dále jen „poskytovatel”)

zastoupená Josefem Havránkem (identifikační údaje fyzické osoby, která za poskytovatele smlouvu podepisuje, pokud smlouvu nepodepisuje fyzická osoba, která je poskytovatelem)

a

zaměstnavatel

BETA, s. r. o.

se sídlem Šrobárova 1/33, Praha 10, PSČ 110 00

IČO 41441414

zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 3265

bankovní spojení Česká spořitelna, s. r. o.

číslo účtu 14114141/0414

(dále jako „příkazce”)

zastoupená Janem Kopečným (identifikační údaje fyzické osoby, která za příkazce smlouvu podepisuje, pokud smlouvu nepodepisuje fyzická osoba, která je podnikatelem)

(poskytovatel a příkazce dále také společně jako „smluvní strany” a každý z nich samostatně jako „smluvní strana”)

uzavřeli v souladu s § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto

smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb

(dále jen „smlouva”):

Článek I
Úvodní ustanovení

1.1 Předmětem uzavírané smlouvy je poskytování pracovnělékařských služeb ve smyslu zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách), poskytovatelem příkazci a zaměstnancům příkazce a uchazečům o zaměstnání u příkazce, žákům a studentům v souvislosti s praktickým vyučováním nebo praktickou přípravou (dále jen „pracovníci příkazce”) u příkazce.

1.2 Poskytovatel prohlašuje, že je držitelem oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru ………………………… (uvede se obor všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství) na základě rozhodnutí ………………………… (uvede se příslušný krajský úřad), č. j. …..……… ze dne …..………, a že na základě tohoto rozhodnutí je oprávněn poskytovat zdravotní služby ve zdravotnickém zařízení ………………………… (uvede se název a adresa zařízení).

Článek II
Předmět smlouvy

Předmětem smlouvy je stanovení podmínek, za kterých budou poskytovány:

2.1 Pracovnělékařské služby v rozsahu: zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené

Nahrávám...
Nahrávám...