Input:

Příspěvky na penzijní a životní pojištění hrazené zaměstnavatelem jeho zaměstnancům

10.4.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.2.18.4
Příspěvky na penzijní a životní pojištění hrazené zaměstnavatelem jeho zaměstnancům

Ing. Ivan Macháček

U zaměstnance se nemusí na penzijním připojištění se státním příspěvkem, na penzijním pojištění, na doplňkovém penzijním spoření a dále na soukromém životním pojištění podílet jen sám zaměstnanec jakožto fyzická osoba vlastními příspěvky, ale může na tyto druhy pojištění přispívat i zaměstnavatel.

Na následujícím modelovém příkladu ukážeme, jak poskytnutí příspěvku na doplňkové penzijní spoření zaměstnavatelem přináší nejen úsporu daně z příjmů a úsporu výše pojistného u zaměstnance, ale i snížení celkových osobních nákladů zaměstnavatele, ve srovnání se zvýšením mzdy zaměstnanci o stejnou částku.

Příklad – porovnání zvýšení mzdy s poskytnutím příspěvku na penzijní spoření

Zaměstnanec pobírá v roce 2018 měsíční mzdu ve výši 30 000 Kč. U zaměstnavatele učinil prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka. Porovnáme dvě varianty:

varianta A – zvýšení mzdy o 3 000 Kč na 33 000 Kč

varianta B – ponechání hrubé mzdy v původní výši a poskytnutí příspěvku na doplňkové penzijní spoření ve výši 3 000 Kč měsíčně na základě vnitřního předpisu zaměstnavatele.

Varianta A – zvýšení mzdy o 3 000 Kč

Varianta B – poskytnutí příspěvku 3 000 Kč na doplňkové penzijní spoření

U zaměstnance je příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti, protože nepřevýší za rok částku 50 000 Kč a rovněž příspěvek nevchází do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele je poskytnutý příspěvek daňovým nákladem, protože je splněna podmínka podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.

Z příkladu je zřejmé, že bude-li zaměstnanci namísto zvýšení měsíční mzdy o 3 000 Kč poskytnut příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření ve stejné výši, zvýší se čistá měsíční mzda zaměstnance vč. příspěvku na doplňkové penzijní spoření o 945 Kč oproti prostému zvýšení hrubého měsíčního příjmu o 3 000 Kč, tedy o částku 11 340 Kč za rok.

Zaměstnavatel ušetří na osobních nákladech při této variantě měsíčně 1 020 Kč. Vlastní úsporu osobních nákladů zaměstnavatele musíme snížit o daň z příjmů, protože nižšími náklady se zvýší zisk a tím i základ daně z příjmů. Pokud půjde o zaměstnavatele – právnickou osobu, bude po odpočtu daně z příjmů ve výši 19 % činit čistá úspora varianty B 826 Kč/měsíc na 1 zaměstnance, tedy 9 912 Kč za rok.

Osvobození příspěvků zaměstnavatele u zaměstnance

Podmínkami pro osvobození poskytnutého příspěvku na penzijní a životní pojištění zaměstnavatelem zaměstnanci se zabývá § 6 odst. 9 písm. p) ZDP. Z tohoto ustanovení vyplývá, že u zaměstnance je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu počínaje rokem 2017 nejvýše 50 000 Kč ročně jako:

  1. příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, příspěvek na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti,
  2. příspěvek na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch jeho zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění, nebo na základě jinak sjednané účasti zaměstnance na penzijním pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z penzijního pojištění má zaměstnanec a v případě jeho smrti jiná osoba, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na penzijní pojištění,
  3. příspěvek na pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho soukromé životní pojištění, na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor za podmínky:
  4. že je v pojistné smlouvě sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy,
  5. a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let,
  6. a že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy
  7. a dále za podmínky, že právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění má pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné.

Požadavek, že pro účely osvobození příspěvku zaměstnavatele poskytnutého zaměstnanci na jeho soukromé životní pojištění od daně z příjmů je nutno splnit podmínku, že pojistná smlouva neumožňuje výplatu jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, byl do § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP zakomponován s účinností od 1. 1. 2015 zákonem č. 267/2014 Sb. Od 1. 1. 2015 je tak vyjmut z daňové úlevy ve formě osvobození od daně příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění umožňující zaměstnanci jeho vybírání v průběhu existence pojistné smlouvy.

Pokud tedy zaměstnanec preferuje možnost předčasných výběrů finančních prostředků v rámci pojistné smlouvy na soukromé životní pojištění před daňovým osvobozením příspěvků zaměstnavatele, pak příspěvek zaměstnavatele poskytovaný na takovéto soukromé životní pojištění není od ledna 2015 u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů a příspěvek se posoudí jako zdanitelný příjem plynoucí poplatníkovi v souvislosti s výkonem závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

V § 6 odst. 9 písm. p) bodě 3 ZDP je v souvislosti s porušením podmínek pro osvobození uložena zaměstnanci povinnost oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž nastala změna, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl.

Sledování limitu 50 000 Kč u zaměstnance

Limitní částka 50 000 Kč pro osvobození příspěvků od daně z příjmů ze závislé činnosti stanovená v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP se sleduje u zaměstnavatele souhrnně za všechny uvedené druhy pojištění. Pokud příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření nebo na penzijní pojištění resp. na soukromé životní pojištění, popř. na kombinaci těchto druhů pojištění poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, u instituce penzijního pojištění nebo na účet u pojišťovny převyšuje v souhrnu v kalendářním roce u zaměstnance částku 50 000 Kč, bude v příslušném měsíci, kdy dochází k překročení tohoto limitu připočtena nadlimitní výše příspěvku ke zdanitelné mzdě zaměstnance a výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů proběhne ze superhrubé mzdy. Příspěvek, který není osvobozen od daně z příjmů a podléhá u zaměstnance zdanění, vstupuje rovněž do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Pokud získá zaměstnanec příspěvek na penzijní připojištění, na doplňkové penzijní spoření, na penzijní pojištění nebo na soukromé životní pojištění od více zaměstnavatelů v průběhu kalendářního roku, sleduje se limit 50 000 Kč příspěvku osvobozeného od daně z příjmů ze závislé činnosti u každého zaměstnavatele samostatně. Půjde např. o případ, kdy zaměstnanec v průběhu kalendářního roku změní zaměstnání a každý ze zaměstnavatelů mu přispívá na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění nebo na soukromé životní pojištění.

Příspěvek poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci ve finanční podobě

Daňové výhody na straně zaměstnance nelze uplatnit v případě, že příspěvek na penzijní připojištění, na doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění anebo na soukromé životní pojištění je poskytnut zaměstnavatelem ve finanční podobě přímo zaměstnanci. V tomto případě by naopak byl finanční příspěvek poskytnutý zaměstnanci v plné výši zdaňován současně s jeho mzdou ze superhrubé mzdy a byl by zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Daňové řešení příspěvků u zaměstnavatele

Daňové řešení příspěvků zaměstnavatele zaměstnancům na penzijní připojištění