dnes je 11.8.2022

Input:

Příklady poskytování zaměstnaneckých benefitů

3.6.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.3.10.11
Příklady poskytování zaměstnaneckých benefitů

Ing. Ivan Macháček

V následujících příkladech uvedeme některé další případy poskytování zaměstnaneckých benefitů a jejich daňové řešení u zaměstnance a u zaměstnavatele.

Příklad – výplata odstupného

Zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr podle § 52 písm. c) ZP z důvodu nadbytečnosti zaměstnance. S ohledem na dobu trvání pracovního poměru u zaměstnavatele přísluší zaměstnanci podle § 67 odst. 1 písm. c) ZP odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Podle vnitropodnikové směrnice přiznal zaměstnavatel zaměstnanci odstupné ve výši pětinásobku jeho průměrného výdělku. V měsíci, kdy je poskytnuto odstupné ve výši 150 000 Kč, činí zdanitelná mzda zaměstnance 30 000 Kč. Zaměstnanec má podepsáno prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.

Na straně zaměstnance půjde o zdanitelný příjem a částka odstupného v plné výši bude zdaněna jako příjem ze závislé činnosti. Odstupné však nebude zahrnuto do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální pojištění a na zdravotní pojištění.

Výpočet měsíční zálohy na daň Výpočet čisté mzdy zaměstnance v Kč
Hrubá mzda 30 000
Odstupné 150 000
Základ daně 180 000
Záloha na daň (15 %) 27 000
Základní sleva na poplatníka – 2 570
Záloha na daň po slevě 24 430
Pojistné hrazené zaměstnancem (11 % z částky 30 000 Kč) 3 300
Čistá mzda 152 270

Na straně zaměstnavatele bude daňovým nákladem kromě hrubé mzdy i vyplacená plná výše odstupného včetně pojistného hrazeného zaměstnavatelem za sebe sama.

Příklad – bezplatná doprava zaměstnanců

Zaměstnavatel zajišťuje bezplatně dopravu zaměstnanců z okolních obcí do zaměstnání a následně ze zaměstnání. Doprava je zajištěna smlouvou s majitelem autobusu.

Na straně zaměstnavatele budou náklady vynaložené na dopravu zaměstnanců daňově uznatelné. Na straně zaměstnance je však nutno zvýšit základ daně pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů o náklady na bezplatně poskytnutou dopravu, a to v ceně obvyklé (ve výši ceny jízdenky za použití veřejné dopravy – vlak, autobus). Tento nepeněžní příjem rovněž vstupuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Příklad – úhrada dopravy vlastním vozidlem

Zaměstnavatel se dohodne v pracovní smlouvě se svým zaměstnancem, že mu uhradí výdaje na dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání vlastním vozidlem zaměstnance (případně taxíkem). Za příslušný měsíc uhradí zaměstnanci na základě předložených dokladů částku 8 400 Kč.

U zaměstnavatele půjde podle bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP o daňové výdaje. Na straně zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem ze závislé činnosti, který vchází do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální pojištění a na zdravotní pojištění. Při stanovení měsíční zálohy na daň bude částka 8 400 Kč připočtena k hrubé mzdě zaměstnance.

Příklad – proplácení jízdenek za dopravu do zaměstnání

Zaměstnavatel proplácí svým zaměstnancům dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání na základě předložených jízdenek autobusových a vlakových spojů. Toto plnění zaměstnavatele je zakotveno ve vnitřním předpisu.

Pokud je proplácení jízdenek zaměstnancům za dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání předmětem kolektivní smlouvy, vnitropodnikového předpisu anebo je součástí pracovní smlouvy, zaměstnavatel postupuje podle bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP. V našem případě jsou proplácené jízdenky zaměstnancům za cestu do zaměstnání a ze zaměstnání na straně zaměstnavatele daňově uznatelné.

Na straně zaměstnance je nutno o proplacené jízdenky zvýšit zdanitelnou mzdu při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Výše zdanitelného příjmu vchází do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Příklad – nepeněžní dary poskytnuté zaměstnanci

Zaměstnavatel poskytuje ze sociálního fondu podle vnitřního předpisu svým zaměstnancům následující nepeněžní dary:

  • při narození dítěte částku 5 000 Kč formou novorozenecké výbavičky,

  • dárkový balíček v hodnotě 3 000 Kč při dosažení 45, 50, 55 a 60 let věku zaměstnance.

Zaměstnavatel bude postupovat v souladu s § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb. tak, jak stanoví § 6 odst. 9 písm. g) ZDP. Od daně z příjmů ze závislé činnosti budou na straně zaměstnance osvobozena nepeněžní bezúplatná plnění (nepeněžní dary) poskytnutá při dosažení 50, 55 a 60 let věku, a to do výše 2 000 Kč ročně.

Částka 1 000 Kč nepeněžního daru poskytnutého zaměstnanci při dosažení 50, 55 a 60 let věku bude podléhat zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti a rovněž bude zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Ostatní vyjmenované nepeněžní dary nejsou uvedeny v § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., a proto každý z těchto darů bude při jeho poskytnutí připočten zaměstnanci k jeho zdanitelné mzdě v rámci stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů a rovněž bude zahrnut do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Příklad – peněžní dar poskytnutý zaměstnanci

Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci v souladu s vnitřním předpisem, který upravuje pracovní a sociální podmínky zaměstnanců, při jeho padesátinách peněžní dar ve výši 5 000 Kč.

Zaměstnavatel může uplatnit daňový režim podle bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP a zahrne peněžní dar poskytnutý zaměstnanci do mzdových nákladů a tím i do daňově uznatelných nákladů. Na straně zaměstnance však půjde o zdanitelný příjem v plné výši 5 000 Kč, který bude rovněž zahrnut do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Příklad – nepeněžní dar k MDŽ (ke Dni matek)

Zaměstnavatel poskytne ze sociálního fondu tvořeného zaměstnavatelem ze zisku po zdanění všem ženám-zaměstnankyním u příležitosti Mezinárodního dne žen resp. ke Dni matek čokoládovou bonboniéru a kytičku.

Výše uvedené poskytnuté nepeněžní dary nejsou uvedeny ve výčtu § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., na kterou odkazuje § 6 odst. 9 písm. g) ZDP. Proto hodnota tohoto daru by měla být připočtena každé zaměstnankyni k její zdanitelné mzdě v rámci stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů a současně zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnankyně pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Daňovým výdajem zaměstnavatele bude podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelného příjmu zaměstnankyně.

Příklad – nepeněžní dar na Vánoce

Zaměstnavatel poskytne ze sociálního fondu tvořeného zaměstnavatelem ze zisku po zdanění všem zaměstnancům před Vánocemi čokoládovou kolekci a vánoční ozdoby na stromeček.

Výše uvedené poskytnuté nepeněžní dary nejsou uvedeny ve výčtu § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., na kterou odkazuje § 6 odst. 9 písm. g) ZDP. Proto hodnota těchto darů by měla být připočtena každému zaměstnanci k jeho zdanitelné mzdě v rámci stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů a současně zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Daňovým výdajem zaměstnavatele bude podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelného příjmu zaměstnance.

Vánočními dárky ve výši do 2 000 Kč poskytovanými zaměstnancům jako nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům se zabýval NSS v případu projednávaném pod sp. zn. 3 Ads 109/2010-56. Z rozhodnutí NSS ze dne 13. 1. 2011 vyplývá, že tyto dárky nejsou vyjmenovány v § 14 odst. 1 vyhlášky č. 114/2002 Sb., a proto se jedná o zdanitelný příjem zaměstnance spadající rovněž do vyměřovacího základu pojištění.

Příklad – příspěvek na zdravotní doplňky

Podle kolektivní smlouvy poskytuje zaměstnavatel peněžní příspěvek všem zaměstnancům ve výši 1 500 Kč ročně na nákup vitaminů a dalších zdravotních doplňků podle volby a výběru zaměstnanců.

Protože se jedná o peněžní plnění zaměstnavatele poskytované přímo zaměstnancům, půjde na straně zaměstnance o zdanitelný příjem v plné výši 1 500 Kč, a to v měsíci jeho vyplacení, který se rovněž zahrne do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Zaměstnavatel není vázán bodem 2 § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, protože toto ustanovení se vztahuje pouze na nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům. Zaměstnavatel může uplatnit daňový režim podle bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP a zahrne peněžní plnění poskytnuté zaměstnanci do daňově uznatelných nákladů. Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama z peněžního příjmu zaměstnance 1 500 Kč lze uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jako daňový náklad zaměstnavatele.

Příklad – příspěvek na zdravotní doplňky

Zaměstnavatel uhradí prodejně GrandOptical částku za dioptrické brýle svým zaměstnancům, pořizované zaměstnanci na základě lékařského předpisu oční kliniky.

Nepeněžní plnění zaměstnavatele je u zaměstnanců osvobozeno od daně z příjmů podle bodu 1 § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. U zaměstnavatele nepůjde podle bodu 2 § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňový výdaj a úhradu je nutno hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.

Příklad – peněžní odměna podle délky zaměstnání

Zaměstnavatel v souladu s kolektivní smlouvou poskytuje zaměstnancům při dosažení doby 10 let jejich setrvání ve firmě peněžní odměnu ve výši 5 000 Kč, která se stupňuje s každým dalším 5. rokem setrvání ve firmě o 2 000 Kč.

Na straně zaměstnavatele půjde o daňově uznatelný náklad podle bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP, na straně zaměstnance půjde o příjem podléhající dani z příjmů ze závislé činnosti a rovněž bude zahrnut do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Příklad – příspěvek na rekreaci

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci příspěvek na tuzemskou resp. zahraniční rekreaci. Uveďme možné varianty řešení.

Zaměstnavatel A:

Zaměstnavatel poskytne nepeněžní příspěvek zaměstnanci ve výši 20 000 Kč formou zakoupení zájezdu v cestovní kanceláři, zaplacený ze sociálního fondu zaměstnavatele.

Částka 20 000 Kč bude u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Půjde o případ, kdy zaměstnavatel uhradí tuto částku přímo poskytovateli zájezdu (cestovní kanceláři). Nepeněžní příjem zaměstnance nevstoupí do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Pokud by zaměstnavatel poskytl nepeněžní příspěvek zaměstnanci v rámci svých nákladů, půjde podle bodu 1 § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňově neuznatelný výdaj.

Zaměstnavatel B:

Zaměstnavatel poskytne peněžní příspěvek zaměstnanci za zakoupený rekreační zájezd ve výši 20 000 Kč.

Na zaměstnance se nevztahuje osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Částka 20 000 Kč je připočtena zaměstnanci ke zdanitelné mzdě pro účely stanovení zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a současně bude zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele bude peněžní příspěvek poskytnutý na tuzemský nebo zahraniční zájezd zaměstnanci daňovým výdajem, pokud bude splněna podmínka bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP, tj. pokud půjde o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Zaměstnavatel C:

Zaměstnavatel poskytne nepeněžní příspěvek zaměstnanci ve výši 25 000 Kč formou zakoupení zájezdu v cestovní kanceláři, poskytovaný ze sociálního fondu.

Částka 20 000 Kč bude u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Částka 5 000 Kč bude zdanitelným nepeněžním příjmem zaměstnance, který bude rovněž zahrnut do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Pokud by zaměstnavatel poskytl nepeněžní příspěvek zaměstnanci v rámci svých nákladů, půjde podle bodu 1 § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňově neuznatelný výdaj.

Zaměstnavatel D:

Zaměstnavatel poskytne ze svých nákladů v souladu s kolektivní smlouvou peněžní příspěvek zaměstnanci ve výši 25 000 Kč na zakoupení zájezdu v cestovní kanceláři.

Na zaměstnance se nevztahuje osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, poskytnutý peněžní příspěvek zaměstnavatele na rekreaci je v plné výši připočten zaměstnanci ke zdanitelné mzdě pro účely stanovení zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a současně bude zahrnut do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele bude peněžní příspěvek poskytnutý na tuzemský nebo zahraniční zájezd zaměstnanci daňovým výdajem ve smyslu bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP.

Příklad – individuální příspěvek na rekreaci

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci finanční příspěvek ve výši 30 000 Kč na zakoupení zahraničního zájezdu pro dvě osoby (zaměstnanec s rodinným příslušníkem). Poskytnutí příspěvku nevyplývá ani z kolektivní smlouvy, ani z vnitřního předpisu, ani z pracovní nebo jiné smlouvy.

Poskytnutý peněžní příspěvek zaměstnavatele je v plné výši připočten zaměstnanci ke zdanitelné mzdě pro účely stanovení zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a současně bude zahrnut do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Vzhledem k tomu, že poskytnutí příspěvku nevyplývá z kolektivní smlouvy, z vnitřního předpisu zaměstnavatele ani z pracovní či jiné smlouvy, zaměstnavatel nemůže postupovat podle bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP a u zaměstnavatele půjde o nedaňový výdaj (resp. výdaj hrazený ze sociálního fondu). Daňovým výdajem zaměstnavatele však bude podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelné částky 30 000 Kč, tj. částka 30 000 Kč x 0,338 = 10 152 Kč.

Příklad – plnění poskytnuté společníkovi a jednateli

Zdravotnická společnost s r. o. zakoupila permanentky do aquaparku a poskytuje je jak svým zaměstnancům, tak společníkům a jednateli k využití pro celou rodinu. Společník pobírá příjem za práci pro společnost, jednatel pobírá odměnu jako člen orgánu právnické osoby.

Společník i jednatel společnosti s r. o. pracující pro společnost jsou pro účely daně z příjmů považováni za zaměstnance. Vyplývá to z § 6 odst. 1 písm. b) a c) ZDP. Proto jak u zaměstnanců, tak u jednatele a společníků bude poskytnuté nepeněžní plnění zaměstnavatele (poskytnutí permanentek) osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. U zaměstnavatele nepůjde podle bodu 2 § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o

Nahrávám...
Nahrávám...