Input:

Přehled daňových úlev poplatníků daně z příjmů souvisejících s koronavirem

30.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.14
Přehled daňových úlev poplatníků daně z příjmů souvisejících s koronavirem

Ing. Ivan Macháček

Vláda České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru (označovaného jako SARS-CoV-2) na území ČR nouzový stav od 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů, přičemž tento termín nouzového stavu byl následně dvojím prodloužením prolongován až do 17. 5. 2020. Z důvodu tohoto ohrožení byla přijata rozhodnutím vlády řada krizových opatření.

Za účelem zmírnění dopadů této mimořádné události na podnikatele i další daňové subjekty byla přijata řada rozhodnutí, obsažených v liberačních balíčcích I, II a III zveřejněných ve Finančním 136/2020, 137/2020, 255/2020, 263/200 a 300/2020 Sb. a v zákonu o kompenzačním bonusu č. 159/2020 Sb. s jeho novelizací zákony č. 234/2020 Sb., a č. 262/2020 Sb. Všechny tyto změny v následujícím textu uvedeme a blíže objasníme.

Podání daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období 2019

Termíny pro podání daňového přiznání k dani z příjmů obsažené v § 136 DŘ (daňového řádu) s následným stanovením výše pokuty za opožděné daňové tvrzení dle § 250 odst. 1 DŘ a úroku z prodlení za neuhrazení splatné daně nejpozději v den její splatnosti dle § 252 DŘ jsou jako celý daňový řád zákonným právním předpisem, schvalovaným v rámci legislativního procesu (Poslanecká sněmovna, Senát a podpis prezidenta ČR). Ministr financí může pouze využít z moci úřední znění § 260 DŘ o hromadném prominutí daně nebo příslušenství daně.

Ministryně financí v této souvislosti rozhodla, že se daňovým subjektům podávajícím daňové přiznání k dani z příjmů nebo vyúčtování daně z příjmů (vyjma vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh podle § 38j odst. 4 ZDP) automaticky promíjí:

  • pokuta podle § 250 odst. 1 DŘ za opožděné podání daňového přiznání nebo vyúčtování za zdaňovací období roku 2019;

  • úrok z prodlení podle § 252 DŘ a úrok z posečkané částky podle § 157 DŘ na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019, vyjma úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, které se váží k nedoplatku na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem.

Podmínkou je, že k podání daňového přiznání nebo vyúčtování za zdaňovací období roku 2019 dojde nejpozději dne 18. 8. 2020 (rozhodnutím ministryně financí v rámci III. daňového balíčku byl původně stanovený termín 1. 7. 2020 posunut na 18. 8. 2020). Je tak umožněno podat daňové přiznání k dani z příjmů a uhradit daň později bez sankce (bez pokuty za opožděné podání daňového přiznání a bez úroku z prodlení z důvodu pozdní úhrady nedoplatku na dani). Poplatník, který má připravené daňové přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období 2019 a nechce čekat až do 18. 8. 2020, může jej odevzdat jak v zákonném termínu 1. 4. 2020, tak v rozmezí od tohoto data až do 18. 8. 2020 (bez sankcí). Toto se týká i úhrady nedoplatku na dani vypočteného v rámci daňového přiznání.

Podání daňového přiznání a úhrada daně bez sankcí až do 18. 8. 2020 se vztahuje na všechny poplatníky podávající přiznání k dani z příjmů. U fyzických osob jde jak o podnikající fyzické osoby (OSVČ), tak jde o poplatníky, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti a jsou ze zákona povinni podat daňové přiznání nebo je podávají dobrovolně, nebo mají pouze příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP, popřípadě mají pouze ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, nebo jde o poplatníky, kteří mají výše uvedené příjmy v kombinaci s příjmy z podnikání zdaňovanými dle § 7 ZDP.

Připomínáme, že daňové přiznání je sice možné podat bez sankcí do 18. 8. 2020, ale v případě, že daň nebude uhrazena nejpozději dne 18. 8. 2020, bude muset poplatník uhradit úrok z prodlení již od 1. 4. 2020 ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o čtrnáct procentních bodů (výše repo sazby k 1. 1. 2020 činila 2 % a k 1. 7. 2020 jen 0,25 %) Totéž se týká pokuty za pozdní podání daňového přiznání po 18. 8. 2020. Jako den zaplacení daně je chápán termín, kdy jsou peníze připsány na účet finančního úřadu, nikoli den, kdy je odeslána platba z účtu nebo provedena úhrada složenkou na poště.

Prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky

§ 259b odst. 1 DŘ se uvádí, že daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl.

Pokud je dle § 156 odst. 1 DŘ správcem daně povoleno posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky (na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední), pak na základě § 157 odst. 2 DŘ vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z posečkané částky, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

V této souvislosti ministryně financí rozhodla:

  • daňovým subjektům, jimž byl na základě individuální žádosti podle § 259b DŘ alespoň částečně prominut úrok z prodlení z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2, je automaticky prominuta pokuta za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ, která je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto prominutí úroku z prodlení;

  • daňovým subjektům, jimž bylo na základě individuální žádosti podle § 156 DŘ povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2, je automaticky prominuta pokuta za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ, která je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky.

Prominutí se aplikuje bez časového omezení a dopadá na veškeré daně spravované orgány podřízenými Ministerstvu financí a na veškeré daňové subjekty; k prominutí pokuty dojde vždy u té daně, u které došlo k prominutí úroku, popř. došlo k posečkání úhrady daně.

Prominutí plátcům DPH v souvislosti s kontrolním hlášením

§ 101h odst. 1 písm. a) ZDPH vyplývá, že pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván.

Ministryně financí rozhodla o prominutí pokuty plátcům DPH za nepodání kontrolního hlášení podle § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH, pokud povinnost k její úhradě vznikla v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020. Tolerance bude platná pro všechny plátce daně a s ohledem na administrativní dopady nebude požadováno prokázání toho, že zpoždění bylo zapříčiněno šířením viru SARS-CoV-2.

Pokyn GFŘ D-44

Ve Finančním zpravodaji Ministerstva financí č. 4/2020 nalezneme pokyn GFŘ D-44, který upravuje postup orgánů Finanční správy ČR při rozhodování o prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000 Kč až 50 000 Kč v souvislosti s mimořádnými opatřeními orgánů veřejné moci ČR přijatými k prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění covid-19, způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2.

Pokyn se vztahuje na úroky z prodlení podle § 252 DŘ a úroky z posečkané částky dle § 157 odst. 2 DŘ na všech druzích daně a dále na pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000 Kč až 50 000 Kč podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH. Vztahuje se na případy, kdy vydání výzvy k podání kontrolního hlášení nebo výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení a následné podání souvisejícího kontrolního hlášení nastalo v době od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020.

Zatímco rozhodnutí ministryně financí se týká pokuty ve smyslu § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH ve výši 1 000 Kč, v pokynu GFŘ se hovoří o pokutách za nepodání kontrolního hlášení dle § 101h odst. 1 ZDPH ve stanovené lhůtě ve výši:

  • dle písmene b) – 10 000 Kč, pokud kontrolní hlášení podá plátce v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,

  • dle písmene c) – 30 000 Kč, pokud kontrolní hlášení plátce nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení,

  • dle písmene d) – 50 000 Kč, pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě.

Při vzniku úroku ve výše uvedených případech může daňový subjekt požádat o prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky podle § 259 a násl. DŘ v souladu s pokynem GFŘ D-21 k promíjení příslušenství daně.

Při vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000 Kč až 50 000 Kč může daňový subjekt požádat o prominutí pokuty podle § 101k ZDPH v souladu s pokynem GFŘ D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení.

Pokyn obsahuje průběh posuzování prominutí úroku nebo pokuty za nepodání kontrolního hlášení a vlastní věrohodné prokazování daňového subjektu. V případě prokazování vztahu k mimořádným opatřením lze uvažovat např. o doložení vlivu karanténního opatření, nemoci, souvisejícího pečování o člena domácnosti (týkající se daňového subjektu, jeho zástupce nebo osob klíčových pro činnost daňového subjektu).

V případě prokazování ospravedlnitelného důvodu prodlení souvisejícího s úroky lze dále uvažovat např. o seznamu stornovaných zájezdů/letenek/vstupenek/akcí, porovnání výše obsazenosti či tržeb vůči předchozímu období, prokázání výpadku výroby pro překážky související s mimořádnými opatřeními na straně dodavatele apod.

V pokynu je upozorněno, že prominout úroky z prodlení a úroky z posečkané částky lze až poté, co byla zcela uhrazena daň, k níž se toto příslušenství váže. Úhrada daně je první podmínkou, jejíž splnění správce daně posuzuje. Prominout pokutu za nepodání kontrolního hlášení lze až poté, co související kontrolní hlášení bylo následně podáno. Není-li tato podmínka splněna, nelze přistoupit ani k posuzování věcných důvodů pro prominutí.

Prominutí správních poplatků

V zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, je v sazebníku (příloha k zákonu) pod položkou 1 odst. 1 písm. c) stanoven poplatek za přijetí žádosti o prominutí příslušenství daně ve výši 1 000 Kč a pod položkou 1 odst. 1 písm. d) stanoven poplatek za přijetí žádosti o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě o rozložení její úhrady na splátky, nebo o změnu tohoto rozhodnutí ve výši 400 Kč.

Ministryně financí rozhodla prominout všem daňovým subjektům:

správní poplatek podle položky 1 odst. 1 písm. c) sazebníku za přijetí žádosti o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky podle § 259b DŘ a za přijetí žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení podle § 101k ZDPH, za podmínky, že žádost bude podána od účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020. Rozhodnutím obsaženým ve Finančním zpravodaji č. 9/2020 dochází k posunu tohoto termínu do 31. 12. 2020, přičemž správní poplatek za přijetí žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení bude v období od 1. 8. 2020 do 31. 12. 2020 prominut za předpokladu, že k vydání výzvy k podání kontrolního hlášení nebo výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení a následnému podání souvisejícího kontrolního hlášení došlo v době od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020;

správní poplatek podle položky 1 odst. 1 písm. d) sazebníku za přijetí žádosti o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, nebo o změnu tohoto rozhodnutí za podmínky, že žádost bude podána od účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020. Rozhodnutím obsaženým ve Finančním zpravodaji č. 9/2020 dochází k posunu tohoto termínu do 31. 12. 2020;

správní poplatek spojený s přijetím žádosti o vrácení daní při dovozu nebo o prominutí celního nedoplatku podle čl. 116 celního kodexu Unie a o prominutí správního poplatku spojeného s přijetím žádosti o povolení úlevy na dani nebo cla podle čl. 110 a 112 celního kodexu Unie. Prominutí se bude vztahovat na období ode dne účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020. Rozhodnutím obsaženým ve Finančním zpravodaji č. 9/2020 dochází k posunu tohoto termínu do 31. 12. 2020.

Rozhodnutím obsaženým ve Finančním zpravodaji č. 7/2020 dochází k prominutí správního poplatku spojeného s vydáním potvrzení o bezdlužnosti (§ 67 odst. 3 ve spojení s § 66 odst. 1 DŘ) nebo o stavu osobního daňového účtu (§ 151 DŘ), které se vztahuje na potvrzení vydaná na základě žádostí, které budou podány ode dne účinnosti tohoto rozhodnutí (15. 4. 2020) do dne 31. 7. 2020. Prominutí je omezeno na potvrzení vydávaná správními orgány řízenými ministryní financí, tj. zejména orgány Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky. Následným rozhodnutím obsaženým ve Finančním zpravodaji č. 9/2020 dochází k prominutí tohoto správního poplatku za podmínky, že žádost o jeho vydání bude podána v období od 1. 8. 2020 do 31. 12. 2020.

Souvislost s dopady šíření viru SARS-CoV-2 nebude s ohledem na administrativní dopady prokazována.

Podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a úhrada této daně

V § 32 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. se uvádí, že daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci, práva stavby nebo změny spočívající v prodloužení doby, na kterou je toto právo zřízeno, nebo správy svěřenského fondu. Sazba daně z nabytí nemovitých věcí činí 4 %.

Na základě rozhodnutí ministryně financí dochází k prominutí daňovým subjektům:

  • pokuty dle § 250 odst. 1 DŘ za opožděné podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí;

  • úroku z prodlení podle § 252 DŘ a úroku z posečkané částky podle § 157 DŘ na této dani nebo na záloze, jejímž prostřednictvím se tato daň platí

a to v případě, že lhůta k podání daňového přiznání uplyne v období od 31. 3. 2020 do 30. 11. 2020 a splatnost daně nebo zálohy nastane ve lhůtě pro podání daňového přiznání v období od 31. 3. 2020 do 30. 11. 2020, za podmínky, že k podání daňového přiznání a k úhradě daně z nabytí nemovitých věcí nebo zálohy na tuto daň dojde nejpozději dne 31. 12. 2020 (rozhodnutím ministryně financí v rámci III. daňového balíčku byl původně stanovený termín 31. 8. 2020 posunut na 31. 12. 2020).

Jako počátek rozhodného období byl stanoven den 31. 3. 2020, neboť k tomuto dni uplyne první lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí ode dne vyhlášení nouzového stavu vládou ČR. Uvedené prominutí se vztahuje i na případy, kdy bylo v rozhodném období povoleno posečkání na delší období než do dne 31. 12. 2020, a daňový subjekt přesto daň do 31. 12. 2020 uhradí. V případech, kdy si daňový subjekt požádá a bude mu povoleno posečkání na delší období než do dne 31. 12. 2020 a v této lhůtě předmětné platební povinnosti neuhradí, lze úrok z posečkané částky prominout na základě individuální žádosti podle § 259b DŘ.

Poznámka:

V projednávání je vládní návrh zákona na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (sněmovní tisk č. 866). V přechodných ustanoveních tohoto zákona se uvádí:

1. Pokud lhůta pro podání daňového přiznání uplynula před 31. březnem 2020, použije se pro daňové povinnosti u daně z nabytí nemovitých věcí vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. K prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle daňového řádu se nepřihlíží. Znamená to tedy, že v tomto případě úhrada daně z nabytí nemovitých věcí činí 4 %.

2. Pokud lhůta pro podání daňového přiznání uplyne od 31. března 2020, zaniká daňová povinnost u daně z nabytí nemovitých věcí vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. K prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle daňového řádu se nepřihlíží. V tomto případě se tedy již daň z nabytí nemovitých věcí neplatí.

Záloha na daň z příjmů

Termíny pro platbu záloh na daň z příjmů vyplývají z § 38a odst. 3 a 4 ZDP. Jedná se o pololetní zálohy splatné k 15. 6. a 15. 12. a o čtvrtletní zálohy splatné k 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12. zdaňovacího období.

Rozhodnutím ministryně financí dochází k prominutí zálohy na daň z příjmů za zdaňovací období kalendářního roku 2020 podle § 38a odst. 3 a 4 ZDP, splatné 15. 6. 2020.

Prominutím zálohy však nedochází k prominutí samotné daně vypočtené v daňovém přiznání za zdaňovací období 2020. Prominutí jedné zálohy řeší předpokládané dopady šíření viru SARS-CoV-2 na omezený dostatek likvidity u nejširšího okruhu daňových subjektů. Hromadné prominutí zálohy se týká fyzických a právnických osob, které mají zdaňovací období kalendářní rok. V ostatních případech (např. pokud je zdaňovacím obdobím hospodářský rok) je nutno postupovat ve smyslu § 174 odst. 5 DŘ, dle kterého správce daně může stanovit zálohy jinak, případně povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat na základě žádosti podané daňovým subjektem.

Plátci DPH a daňové přiznání

Plátcům DPH bude v případech, kdy jim bude v souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 na základě individuální žádosti prominuta alespoň částečně pokuta za nepodání kontrolního hlášení podle § 101h odst. 1 písm. b), c) nebo d) ZDPH, automaticky prominuta pokuta za opožděné podání daňového přiznání k DPH za zdaňovací období, které je zcela nebo zčásti shodné s obdobím, za které se podává kontrolní hlášení, u něhož došlo k prominutí této pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Pokuta za opožděné podání daňového přiznání bude prominuta za předpokladu, že k podání tohoto přiznání dojde nejpozději v den, kdy bude podáno opožděné kontrolní hlášení.

Při posuzování žádostí o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení správce daně postupuje dle pokynu GFŘ D-44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení.

Změny pro OSVČ ve zdravotním pojištění

Zákonem č. 134/2020 Sb. ze dne 25. 3. 2020 se do zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, vkládá nový § 28c, z něhož vyplývá:

  • Přehled, podle § 24 odst. 2, je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit za rok 2019 všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, nejpozději do 3. 8. 2020.

  • Částku doplatku pojistného za rok 2019 je nutno zaplatit do 8 dnů po dni, kdy byl přehled podán (nebo měl být podán). Novou výši záloh je třeba v přehledu OSVČ vypočítat obvyklým způsobem.

  • Penále za pojistné nebo za zálohu na pojistné za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020 podle § 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. se do 21. 9. 2020 nepoužije; penále za pojistné nebo za zálohu na pojistné vzniká nejdříve od 22. 9. 2020.

  • OSVČ neplatí zálohy na pojistné do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020.

  • OSVČ, jejíž záloha na pojistné je vyšší než výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu, je povinna zaplatit pouze rozdíl mezi výší zálohy na pojistné a výší pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu. Tuto výši pojistného za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020 lze zaplatit až formou doplatku pojistného, a to nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled za rok 2020.

  • Záloha na pojistné, kterou by OSVČ zaplatila za období od března 2020 do srpna 2020, se považuje za zaplacenou do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu.

  • Provedla-li OSVČ platbu zálohy na pojistné za měsíc březen 2020, považuje se tato záloha za zálohu za měsíc září 2020.

Závěr

  • OSVČ, která odvádí měsíčně zálohy na pojistné na zdravotní pojištění v minimální výši, tzn. v roce 2020 částku 2 352 Kč, nemusí za měsíce březen–srpen 2020 odvádět žádné pojistné a zálohy jsou jí prominuty v plné výši. Stejně se postupuje u OSVČ, která ze zákona hradí zálohy na pojistné na zdravotní pojištění nižší než minimální pojistné.

  • OSVČ, která platí měsíční zálohy na pojistné na zdravotní pojištění vyšší než minimální, jsou v měsících březen–srpen 2020 prominuty zálohy ve výši minimálního vyměřovacího základu, ale OSVČ musí zaplatit rozdíl mezi výší své vypočtené zálohy na pojistné a výší minimálního pojistného, přičemž tuto částku může OSVČ uhradit kdykoliv během roku 2020 nebo ji doplatit až po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020.

  • Provedla-li již OSVČ platbu zálohy na pojistné za měsíc březen 2020, považuje se tato záloha za zálohu za měsíc září 2020.

  • Platby pojistného osobě bez zdanitelných příjmů za období březen–srpen 2020 nejsou prominuty. U pozdních plateb ale není vymáháno penále. Platby pojistného za tyto měsíce lze tedy bez sankcí uhradit až do 21. 9. 2020.

  • Platby pojistného za zaměstnance za období březen–srpen 2020 nejsou prominuty. Platby pojistného za tyto měsíce však lze bez sankcí uhradit až do 21. 9. 2020.

Změny pro OSVČ v sociálním pojištění

Zákonem č. 136/2020 Sb. ze dne 25. 3. 2020 dochází u OSVČ k následujícím změnám:

  • OSVČ vykonávající hlavní nebo vedlejší výdělečnou činnost nejsou automaticky ze zákona povinny platit zálohy na sociální pojištění za kalendářní měsíce v období březen–srpen 2020. Byla-li záloha na pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto období, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020.

  • Pojistné na sociální pojištění stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 na základě podaného přehledu o příjmech a výdajích se snižuje za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána v období březensrpen 2020 samostatná výdělečná činnost, o částku

    1. 2 544 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
    2. 1 018 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
  • Pro účely § 11 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění se zálohy považují za zaplacené.

Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se u OSVČ vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost považují kalendářní měsíce v období březen–srpen 2020, za které nebyly povinny platit zálohy na pojistné, za tzv. vyloučenou dobu.

V návaznosti na možnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 bez sankcí až do 18. 8. 2020, platí termín podání přehledu na OSSZ do 1 měsíce po podání daňového přiznání ve smyslu znění § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. Za den úhrady se přitom považuje den připsání platby na účet příslušné OSSZ.

Příklad 1

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost hradí v roce 2020 minimální zálohy na pojistné – na sociální pojištění částku 2 544 Kč měsíčně a na zdravotní pojištění částku 2 352 Kč měsíčně.

Za měsíce březensrpen nemusí OSVČ hradit žádné zálohy ani na jedno z těchto pojistných. V rámci podání přehledu za rok 2020 je jí prominuta výše pojistného na sociální pojištění 6 × 2 544 Kč = 15 264 Kč a výše pojistného na zdravotní pojištění 6 × 2 352 Kč = 14 112 Kč, celkem tedy 29 376 Kč.

Příklad 2

OSVČ pobírající starobní důchod, vykonávající tedy vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, hradí v roce 2020 zálohy na pojistné – na sociální pojištění částku 5 500 Kč měsíčně a na zdravotní pojištění 2 542 Kč měsíčně.

Za měsíce březensrpen 2020 připadá záloha na sociální pojištění ve výši 5 500 Kč – 1 018 Kč = 4 482 Kč a záloha na zdravotní pojištění ve výši 2 542 Kč – 2 352 Kč = 190 Kč. Tyto zálohy nemusí OSVČ hradit a může je doplatit až v rámci podaného přehledu za rok 2020. V rámci podání přehledu za rok 2020 je jí prominuta výše pojistného na sociální pojištění 6 × 1 018 Kč = 6 108 Kč a výše pojistného na zdravotní pojištění 6 × 2 352 Kč = 14 112 Kč, celkem tedy 20 220 Kč.

Změny v oblasti pojistného na sociální pojištění placené zaměstnavateli

Zákon č. 255/2020 Sb. se zabývá výší penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, hrazeného zaměstnavateli. Stanoví se zde, že pokud zaměstnavatel jako poplatník nezaplatil toto pojistné za kalendářní měsíce květen až červenec 2020 ve lhůtě stanovené podle § 9 zákona č. 589/1992 Sb. nebo pojistné zaplatil v nižší částce a dluh vzniklý z tohoto důvodu uhradí nejpozději do 20. října 2020, snižuje se penále stanovené podle § 20 zákona o pojistném z tohoto dluhu o 80 %. Podmínkou snížení penále je, že zaměstnavatel za všechny výše uvedené kalendářní měsíce odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném. Přitom platí, že pokud penále snížené o 80 % ve svém úhrnu nepřesáhne částku 1 000 Kč, odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení.

Zákonem č. 300/2020 Sb. dochází k prominutí pojistného na sociální pojištění, které jsou podle zákona č. 589/1992 Sb. povinni platit zaměstnavatelé jako poplatníci pojistného za červen, červenec a srpen 2020. Prominutím pojistného se rozumí snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele podle § 3 nového zákona. Podmínky prominutí pojistného se posuzují samostatně za každý kalendářní měsíc placeného zaměstnavateli jako poplatníky. Nárok na prominutí pojistného za kalendářní měsíc má zaměstnavatel, jestliže:

a) počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesahuje v posledním dni kalendářního měsíce 50,

b) počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni března 2020,

c) úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020,

d) odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném, a

e) za kalendářní měsíc nečerpá prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů poskytovaných zaměstnavatelům z programu „Anitivir”.

Změny v oblasti daně z příjmů ze závislé činnosti

Pod č.j. 22309/20/7700-10123–500852 byl vydán pokyn GFŘ, který upravuje posečkání úhrady daně nebo její rozložení na splátky ve smyslu § 156 DŘ, a to záloh na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dle ustanovení § 38h odst. 10 ZDP a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, a dále na dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně dle ustanovení § 38d ZDP z příjmů dle § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 5 a 12 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých zápůjček a z poskytnutých úvěrů, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 ZDP.

Posečkat lze pouze úhrady záloh za únor až červenec 2020, a úhradu srážkové daně ze závislé činnosti a srážkové daně splatné nejpozději do 31. 3. 2020 až do 31. 8. 2020. Doba posečkání je nejdéle do 30. 9. 2020 bez ohledu na to, jak zní žádost daňového subjektu. Žádost by měla být doložena vlivem karanténního opatření, nemoci, nutné péče o člena domácnosti na podnikání. Vliv mimořádných opatření na podnikání lze prokázat také např. seznamem stornovaných zájezdů/letenek/vstupenek/akcí a související korespondencí, porovnáním výše obsazenosti či tržeb vůči předchozímu období, prokázáním výpadku výroby pro překážky související s mimořádnými opatřeními na straně dodavatele, zákazu maloobchodního prodeje a prodeje služeb z výše uvedených důvodů, apod. Žádost o posečkání úhrady (odvodu) zálohy či srážkové daně ze závislé činnosti a srážkové daně je nutné podat každý měsíc zvlášť.

Změny v oblasti evidence tržeb

Zákonem č. 137/2020 Sb. ze dne 25. 3. 2020 došlo k následujícím úpravám v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu:

  • Subjekt evidence tržeb není povinen plnit povinnosti podle zákona upravujícího evidenci tržeb s výjimkou povinnosti zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby předešel jejich zneužití, do dne ukončení nouzového stavu vyhlášeného dne 12. 3. 2020.

  • Subjekt evidence tržeb není povinen plnit podle zákona upravujícího evidenci tržeb evidenční povinnost a povinnost umístit informační oznámení v období 3 měsíců ode dne ukončení nouzového stavu.

Na základě zákona č. 263/2020 Sb., který novelizoval zákon č. 137/2020 Sb. o úpravách v oblasti evidence tržeb, dochází ke změně termínu v bodě a) ze dne 12. března 2020 na nový termín 30. září 2020 a ke změně termínu v bodě b) na den 31. prosince 2020. Jak subjekty, které spadaly do prvních dvou vln, tedy velkoobchod, maloobchod, stravování a ubytování, tak subjekty, které měly původně začít evidovat tržby dne 1. května 2020, začnou evidovat své tržby až 1. ledna 2021.

Kompenzační bonus pro OSVČ

Zákon č. 159/2020 Sb. ze dne 9. 4. 2020, o kompenzačním bonusu, upravuje poskytnutí daňového bonusu na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS-CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení. Cílem kompenzačního bonusu je zmírnění dopadů událostí souvisejících se vznikem a rozšířením onemocnění covid-19 na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž činnost byla v důsledku těchto událostí úplně či částečně utlumena, a tedy došlo k zásadnímu nebo výraznému negativnímu zásahu do jejich podnikání. Zákony č. 234/2020 Sb. a č. 262/2020 Sb. byl zákon o kompenzačním bonusu dvakrát novelizován.

Zákon o kompenzačním bonusu obsahuje tři bonusová období:

  • prvním bonusovým obdobím je období od 12. března do 30. dubna 2020,

  • druhým bonusovým obdobím je období od 1. května do 8. června 2020,

  • třetím bonusovým obdobím je období, které může stanovit vláda nařízením v rámci období od 9. června do 31. srpna 2020, a to pro dny, kdy trvají krizová opatření podle § 1 zákona č. 159/2020 Sb., omezující zcela nebo zčásti výkon samostatné výdělečné činnosti.

V těchto bonusových obdobích zákon upravuje poskytnutí daňového bonusu na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS-CoV-2 nebo v souvislosti s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení.

Kdo je a kdo není subjektem kompenzačního bonusu

Subjektem kompenzačního bonusu je OSVČ podle zákona č. 155/1995 Sb. (např. živnostník, samostatný zemědělec, autor nebo umělec, znalec, tlumočník, veterinář, lékař, poskytovatel zdravotní péče, architekt, daňový poradce a podobně), pokud tuto činnost vykonává:

  • jako hlavní samostatnou výdělečnou činnost

  • nebo jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost – u vedlejší činnosti pouze z důvodů, že jde o osobu podle § 9 odst. 6 písm. b), c) nebo d) zákona č. 155/1995 Sb., tedy jde o osobu:

    • - pobírající invalidní nebo starobní důchod,
    • - která je na mateřské nebo rodičovské dovolené, pečuje o zdravotně postiženou osobu
    • - nebo která se připravuje na budoucí povolání (student).

Subjektem kompenzačního bonusu může být ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 159/2020 Sb. pouze ta OSVČ, která byla aktivní ke dni 12. března 2020 (den vyhlášení nouzového stavu), resp. její samostatná výdělečná činnost byla přerušena ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019.

Parametry pro poskytování kompenzačního bonusu (v prvním, druhém a třetím období), tedy zejména okruh osob, které na něj mohou mít nárok, jakož i jeho výše, zůstávají zachovány, a to po celou dobu, kdy budou OSVČ zasaženy mimořádnými opatřeními.

Subjektem kompenzačního bonusu však není OSVČ, která je účastna