dnes je 11.8.2022

Input:

Ošetřování a otcovská v souvislostech zdravotního pojištění po změnách k 1. 1. 2022

18.2.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.19
Ošetřování a otcovská v souvislostech zdravotního pojištění po změnách k 1. 1. 2022

Ing. Antonín Daněk

U dvou dávek nemocenského pojištění se s účinností od 1. ledna 2022 změnily podmínky.

Podle právní úpravy platné do konce roku 2021 nebylo pro nárok na ošetřovné podmínkou žití ve společné domácnosti jen u rodiče a jeho dítěte do 10 let věku. Od 1. ledna 2022 není žití ve společné domácnosti vyžadováno u:

  • příbuzných v přímé linii, tj. mezi rodičem a jeho dítětem, prarodičem a vnukem atd.,

  • sourozence zaměstnance nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance.

V ostatních případech je při ošetřování člena rodiny podmínkou žití ošetřované a ošetřující osoby ve společné domácnosti.

Ošetřovné a zdravotní pojištění

Ustanovení § 191 ZP definuje jako překážku v práci na straně zaměstnance mj. dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 ZNP. Této překážce v práci na straně zaměstnance, po kterou je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, musí zaměstnavatel věnovat ve zdravotním pojištění zvýšenou pozornost především v situacích, kdy tato překážka trvá po dobu kratší než celý kalendářní měsíc – v takovém případě musí být proveden výpočet a zajištěn odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle počtu kalendářních dnů trvání této překážky (viz dále uvedené příklady).

K nutnosti dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum nepřihlíží zaměstnavatel tehdy, pokud pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) neplatí minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. U těchto zaměstnanců je vždy vyměřovacím základem dosažený příjem. Jestliže naopak trvá překážka v práci po celý kalendářní měsíc, pojistné se neodvádí – viz ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.

Poznámka:

Aby bylo povinností zaměstnavatele odvádět pojistné u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, musí příjem na dohodu o pracovní činnosti činit alespoň 3 500 Kč a u dohody o provedení práce musí převýšit 10 000 Kč. Také platí, že pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) se sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba u ošetřovného počíná prvním kalendářním dnem potřeby ošetřování a činí nejdéle 9 kalendářních dnů. Jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. Podpůrčí doba neběží po dobu ústavní péče ošetřované osoby ve zdravotnickém zařízení. Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance

Pro odvod pojistného zaměstnavatelem je důležité, zda se na zaměstnanou osobu (a zaměstnavatele) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, či nikoli.

A) Minimum musí být ve zdravotním pojištění dodrženo

Pokud překážka v práci na straně zaměstnance trvá po dobu kratší než celý kalendářní měsíc ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., snižuje se toto minimum na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů, kdy tato překážka netrvala. Pro účely zdravotního pojištění není přitom rozhodující, zda se jedná o kalendářní dny ošetřování placené nebo již neplacené.

Zaměstnankyně pracující na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy bude ošetřovat svého šestiletého syna od 14. 3. 2022. Se synem zůstane doma i po devíti dnech, ve kterých pobírala ošetřovné, a to až do konce měsíce března. Stále se však bude jednat o ošetřování člena domácnosti podle § 191 ZP. Za odpracované dny měsíce března si vydělá 8 000 Kč.

Minimální vyměřovací základ zaměstnankyně se zkracuje na období prvních 13 kalendářních dnů měsíce března, kdy překážka v práci na straně zaměstnankyně netrvala, a činí 6 793,54 Kč (16 200 Kč x 13 dní : 31 dní). Provedeným výpočtem stanovený minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část, která musí být při odvodu pojistného dodržena, je tak nižší než dosažený příjem. Pojistné se bude odvádět z částky 8 000 Kč, dopočet do minima 16 200 Kč se v takových případech neprovádí.

Kdyby činil vyměřovací základ za měsíc březen alespoň 16 200 Kč, odvádělo by se pojistné z dosaženého příjmu, například i v situaci, kdyby zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc.

B) Minimum nemusí být ve zdravotním pojištění dodrženo

Zaměstnankyně pracující za stejných podmínek a ošetřující dítě taktéž od 14.

Nahrávám...
Nahrávám...