Input:

Odpočet od základu daně z příjmů na podporu odborného vzdělávání

3.4.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.2.20
Odpočet od základu daně z příjmů na podporu odborného vzdělávání

Ing. Ivan Macháček

Odpočet na podporu odborného vzdělávání v ZDP

Možnost uplatnit odpočet na podporu odborného vzdělávání jako položku odčitatelnou od základu daně umožňuje § 34 odst. 4 ZDP jak pro fyzické tak pro právnické osoby. Podmínky pro uplatnění tohoto odpočtu jsou stanoveny v § 34 odst. 5 a v § 34f až § 34h ZDP.

Odpočet na podporu odborného vzdělávání se skládá ze součtu dvou odpočtů. Jednak je to odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání a jednak odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání. Odpočet lze uplatnit v rámci daňového přiznání za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání.

Odpočet na podporu odborného vzdělávání byl do zákona o daních z příjmů zařazen zejména z důvodů nutnosti prohloubení spolupráce škol a zaměstnavatelů především v oblasti sdílení výrobních (učebních) prostředků, předávání zkušeností a získávání pracovních návyků žáků a studentů přímo na pracovišti poplatníka.

Vymezení základních pojmů v souvislosti s odpočtem

Pro zajištění správné aplikace tohoto odpočtu vydalo Ministerstvo financí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo průmyslu a obchodu společnou informaci, která byla zveřejněna ve Finančním zpravodaji č. 3/2014 ze dne 20. 6. 2014 pod položkou č. 88 (dále jen společná informace). Tato společná informace v úvodu definuje dva pojmy – škola a poplatník.

Škola musí být zřízena podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a zapsaná v rejstříku škol a školských zařízení nebo v případě veřejných, státních nebo soukromých vysokých škol působící podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.

Poplatníkem se rozumí fyzická či právnická osoba odlišná od školy a školského zařízení, která spolu se školou uzavřela smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování, odborné praxe nebo příslušné vzdělávací činnosti a o podmínkách pro jejich konání, na jejímž pracovišti se uskutečňuje praktické vyučování, odborná praxe nebo část akreditovaného studijního programu, za předpokladu, že tato osoba má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání nebo studijním programem.

Vymezení odborného vzdělávání

Co se rozumí odborným vzděláváním?

Podle § 34f odst. 2 ZDP se pro účely uplatnění odpočtu od základu daně odborným vzděláváním rozumí:

a) vzdělávací činnost v rámci praktického vyučování ve středním vzdělávání podle školského zákona nebo odborné praxe ve vyšším odborném vzdělávání podle školského zákona uskutečňovaná na pracovišti osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřela s právnickou osobou vykonávající činnost střední školy nebo vyšší odborné školy smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání. K tomu se ve společné informaci uvádí, že jde o vzdělávací činnost v rámci praktického vyučování nebo odborné praxe ve všech oborech vzdělání uvedených pod skupinami oborů vzdělání v nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání (tedy i oboru vzdělání č. 53 – Zdravotnictví), kromě skupiny oborů č. 79 Obecná příprava a oborů vzdělání poskytujících základní vzdělání uskutečňované na pracovišti poplatníka. V § 34f odst. 6 ZDP je stanoveno, že podmínku uzavření smlouvy lze nahradit prohlášením o odborném vzdělávání, pokud u výkonu praktického vyučování nebo odborné praxe žáky nebo studenty školy, jejíž činnost vykonává sám poplatník, jsou praktické vyučování nebo odborná praxe vykonávány na pracovišti tohoto poplatníka, které slouží jinému druhu činnosti, která není činností školy a je jeho převažující činností,

b) vzdělávací činnost v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy podle zákona upravujícího vysoké školy uskutečňovaná na pracovišti osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným studijním programem a uzavřela s vysokou školou smlouvu o obsahu a rozsahu této vzdělávací činnosti a o podmínkách pro její konání. K tomu se ve společné informaci uvádí, že jde o vzdělávací činnost v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy podle studijního plánu stanovenou formou studia podle § 44 až § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, uskutečňovaná na pracovišti poplatníka.

Pro účely prokázání doby provozu majetku a počtu uskutečněných hodin praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací činnosti v rámci akreditovaného studijního programu vysoké školy je poplatník podle znění § 34f odst. 3 ZDP povinen vést třídní knihu nebo obdobnou evidenci obsahující průkazné údaje o poskytované vzdělávací činnosti a jejím průběhu.

Uplatnění odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání

Podmínky a výše odpočtu na pořízení majetku

Odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání je možno podle § 34g ZDP uplatnit pouze na majetek, jehož je poplatník prvním vlastníkem a tento majetek je pořízen pro účely odborného vzdělávání, a to ve výši součtu:

• 110 % vstupní ceny majetku, který je použit pro odborné vzdělávání více než 50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích,

• 50 % vstupní ceny majetku, který je použit pro odborné vzdělávání v rozsahu 30–50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích.

Dále lze uplatnit odpočet na majetek pořízený pro účely odborného vzdělávání formou finančního leasingu za podmínky, že původní vlastník (leasingová společnost) je jeho prvním vlastníkem a úplata z tohoto finančního leasingu je daňovým výdajem. Odpočet lze uplatnit ve výši součtu:

• 110 % vstupní ceny majetku u původního vlastníka, který je použit pro odborné vzdělávání více než 50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích,

• 50 % vstupní ceny majetku u původního vlastníka, který je použit pro odborné vzdělávání v rozsahu 30–50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích.

Prvním vlastníkem podpořeného majetku se rozumí poplatník, který si jako první úplatně pořídil nový hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1, 2 nebo 3 podle přílohy č. 1 ZDP, který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího vlastníka byl zbožím, tj. u předchozího vlastníka nebyl odpisován. Za prvního vlastníka podpořeného majetku se považuje i poplatník, který uvedený majetek pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii.

Pořízený majetek, na který lze uplatnit odpočet

Odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání lze uplatnit pouze u hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 1, 2 nebo 3 podle přílohy č. 1 k ZDP a u softwaru, který je nehmotným majetkem, se vstupní cenou vyšší než 60 000 Kč. Vymezení majetku pořízeného nebo pořizovaného pro účely odpočtu nalezneme v § 34g odst. 4 ZDP. Odpočtem na podporu pořízení majetku lze podpořit pouze majetek, na jehož pořízení nebo pořizování nebyla ani zčásti poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. Za poskytnutí podpory z veřejných zdrojů se u poplatníka v režimu investičních pobídek považuje i podpora pořízení majetku ve formě uplatnění slevy na dani podle ustanovení § 35a a § 35b ZDP.

Tento odpočet lze odečíst od základu daně v období pořízení majetku nebo přenechání majetku pořizovaného formou finančního leasingu uživateli do užívání. Pro možnost uplatnění odpočtu na podporu pořízení nebo pořizování majetku není rozhodné, kdy v průběhu zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, je podporovaný majetek pořízen nebo přenechán do užívání.

Limit výše odpočtu

Výše odpočtu může podle § 34g odst. 3 ZDP činit nejvýše částku ve výši součinu 5 000 Kč a počtu hodin praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy uskutečněných na pracovišti poplatníka v období pořízení majetku nebo přenechání majetku uživateli do užívání, přičemž počtem hodin se rozumí počet odučených hodin na pracovišti poplatníka vynásobený počtem žáků, resp. studentů (žákohodiny), a to za celé období, ve kterém byl majetek pořízen, resp. přenechán do užívání. Pro zjištění počtu žákohodin je nutné sledovat skutečný počet odučených hodin na každého žáka, resp. studenta každý den. Počet žákohodin se stanoví podle třídní knihy nebo podle obdobné evidence, kde se zapisují údaje o docházce každého jednotlivého žáka nebo studenta. Pro účely zjištění limitu nelze do počtu hodin zahrnovat části hodin ani ty hodiny, které žák nebo student stráví např. u lékaře nebo z jiných důvodů mimo výuku na pracovišti poplatníka.

Příklad – stanovení výše možného odpočtu na podporu pořízení majetku

Odborná praxe ve 3. ročníku střední zdravotnické školy probíhá každý druhý týden na pracovišti fakultní nemocnice. Protože školní rok má 35 týdnů, bude tato odborná praxe realizována v 17 týdnech v kalendářním roce. Předpokládejme, že odborná praxe bude vždy 1 den v týdnu, a to v trvání 5 hodin za den a výuky se zúčastní vždy 10 žáků s plnou docházkou.

Limit pro stanovení výše odpočtu na podporu pořízení majetku, který není možné v daném období překročit, se stanoví následovně:

17 týdnů x 1 den x 5 hodin x 10 žáků x 5.000 Kč = 4.250.000 Kč.

Pokud zdravotnické zařízení v daném příkladu pořídí majetek, který je možné podpořit odpočtem na podporu pořízení majetku podle § 34g odst. 1 písm. a) ZDP (majetek bude využíván více než 50 % doby provozu pro odborné vzdělávání) s vyšší pořizovací cenou, než je cca 3.863.636 Kč (tj. 110 % pořizovací ceny tohoto majetku je více než 4.250.000 Kč), bude moci od základu daně z příjmů odečíst maximálně 4.250.000 Kč.

Doba provozu využívání majetku a její sledování

Dobou provozu pro účely § 34f odst. 3 a § 34g odst. 1 ZDP se rozumí doba, po kterou je majetek využíván k produkčním činnostem