dnes je 11.8.2022

Input:

Nejčastější chyby zaměstnavatele ve zdravotním pojištění

14.4.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.1.6
Nejčastější chyby zaměstnavatele ve zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

Chybu může udělat každý. Pochybení je skutečným přínosem tehdy, pokud se chybující dostatečně poučí a konkrétní chybu již neopakuje. Je-li však člověk v oboru své působnosti dostatečně znalý, pak k omylům dochází spíše výjimečně. Důsledkem chyby při placení pojistného ve zdravotním pojištění je vznik dlužného pojistného a penále (nebo také přeplatku na pojistném), za porušení některé z četných zákonných povinností může zdravotní pojišťovna uložit pokutu.

Dlužné pojistné a penále jsou zdravotní pojišťovny povinny ze zákona uplatňovat, tedy je vyměřovat a v případě nezaplacení vymáhat. Naproti tomu pokutu za porušení některé ze zákonných povinností zdravotní pojišťovna uložit může, ale také nemusí. Vždy bude záležet na charakteru provinění, případně včetně dopadů chyby do příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění.

Shrňme si – na základě poznatků z praxe – časté (i některé méně frekventované) nedostatky, kterých se zaměstnavatelé, resp. mzdové účetní a personalisté, dopouštějí.

Neprovedení dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu

Při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc a při příjmu nižším, než je aktuální výše minimální mzdy, neprovede zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu (kterým je právě minimální mzda), ale odvede pojistné ze skutečné výše příjmu. V těchto případech musí zaměstnavatel správně posoudit, zda pro zaměstnanou osobu platí ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, či nikoli. Pokud má zaměstnavatel k dispozici doklad, na jehož základě nemusí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pak je vyměřovacím základem dosažený příjem a žádný dopočet se neprovádí. Takovým dokladem je například rozhodnutí o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, potvrzení o studiu zaměstnance, potvrzení o odvodu pojistného jiným zaměstnavatelem alespoň z minimálního vyměřovacího základu, čestné prohlášení zaměstnance o skutečnosti, že je současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy atd. Tento doklad zaměstnavatel na vyžádání předkládá kontrolnímu orgánu zdravotní pojišťovny. Vždy je však potřebné dbát na to, aby příslušný doklad pokryl svojí platností celé období trvání zaměstnání.

Chybou bývá také rozdělení částky dopočtu pojistného do minima na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny hrazené zaměstnavatelem. Pojistné z titulu dopočtu do minima hradí plně ve výši 13,5 % z rozdílu mezi minimální mzdou a dosaženým příjmem standardně zaměstnanec, samozřejmě prostřednictvím zaměstnavatele. Na zaměstnavatele tato povinnost přechází pouze v případech vyjmenovaných v § 207 až 209 ZP, kdy se jedná o překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Snižuje-li se minimální vyměřovací základ na poměrnou část (například při zaměstnání trvajícím pouze po část kalendářního měsíce), provádí se dopočet a doplatek pojistného pouze do této poměrné části minima, nikoli do celé hodnoty minimálního vyměřovacího základu. Například při zaměstnání trvajícím do 21. 3. 2022 musí být za březen odvedeno pojistné alespoň z částky vyměřovacího základu 10 974,19 Kč [(21:31) × 16 200]. Při příjmu za březen:

  • nižším než 10 974,19 Kč se provádí dopočet jen do této poměrné části minima, nikoli do 16 200 Kč,

  • vyšším než 10 974,19 Kč se žádný další dopočet neprovádí a vyměřovacím základem je dosažený příjem, tedy případně částka i nižší než 16 200 Kč.

Nesprávné vyhodnocení vazby na zdaňování zúčtovaného plnění

Pokud se zaměstnavateli nepodaří začlenit zúčtované plnění mezi příjmy dani nepodléhající nebo od daně osvobozené, zejména podle ustanovení § 6 odst. 7 a § 6, pak se jedná o chybu, kterou je zapotřebí ihned napravit.

Výjimkami, kdy se pojistné neplatí, jsou:

  • příjmy podle § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. (například z odstupného se neplatí pojistné pouze tehdy, vznikl-li na něj nárok podle zákoníku práce) a

  • situace, kdy se osoba nepovažuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance ve smyslu ustanovení bodů 1.–7. § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (kupříkladu při příjmu u dohody o provedení práce nepřevyšujícím 10 000 Kč nebo u dohody o pracovní činnosti s příjmem nižším než 3 500 Kč, pro účel vzniku zaměstnání se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele).

Jinými slovy, je-li plnění zdaňováno podle § 6 ZDP a současně nepatří do některé ze zákonných výjimek, pak je nutné jej zahrnout do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění.

Odvod pojistného nesprávné zdravotní pojišťovně

Jednou z povinností zaměstnance ve zdravotním pojištění je sdělit zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání. Na základě této informace je povinností zaměstnavatele vystavit zaměstnanci o této skutečnosti písemné potvrzení a následně přesměrovat od určitého data (standardně od 1. 1. nebo od 1. 7.) platby pojistného ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec k příslušnému datu přestoupil. Pokud zaměstnavatel toto neučiní, vzniká u zaměstnancovy bývalé zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném. Naopak zdravotní pojišťovna, které platby řádně náležejí, bude po zaměstnavateli povinně uplatňovat dlužné pojistné včetně penále. Vždy musí být promptně sjednána náprava bezprostředně poté, jakmile je chybný stav zjištěn. Je třeba mít na paměti, že ve zdravotním pojištění se všechny změny, opravy a úpravy provádějí v rámci desetileté promlčecí doby s nutností dosažení potřebné relevance.

Upozorňuji, že pokud by zaměstnanec ukončil pracovněprávní vztah například

Nahrávám...
Nahrávám...