dnes je 28.3.2024

Input:

Kontrola v oblasti státní správy v ochraně veřejného zdraví

1.2.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.5.5
Kontrola v oblasti státní správy v ochraně veřejného zdraví

JUDr. Adam Doležal

Odpovědnost provozovatele zdravotnického zařízení

Poskytovatel zdravotních služeb odpovídá také za splnění hygienických požadavků, které jsou kladeny na vlastní provoz. Konkrétně upravuje hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení hlava II díl 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, s názvem "Hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a některých zařízení sociálních služeb".

Oprávnění a povinnosti orgánů státní správy pak tentýž zákon upravuje v hlavě V.

Orgány kontroly

Státní správu v ochraně veřejného zdraví vykonávají orgány ochrany veřejného zdraví a další orgány, které plní některé úkoly v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí. Jsou to následující orgány uvedené v § 78 předmětného zákona:

  1. Ministerstvo zdravotnictví,
  2. krajské hygienické stanice,
  3. Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra,
  4. Ministerstvo dopravy,
  5. Ministerstvo pro místní rozvoj,
  6. Ministerstvo životního prostředí,
  7. krajské úřady.

Pro poskytovatele zdravotních služeb jsou podstatné první dvě jmenované instituce, se kterými se nejčastěji dostávají do kontaktu. Tyto orgány tvoří základ soustavy orgánů ochrany veřejného zdraví, a proto je pro poskytovatele zdravotních služeb podstatné zejména vymezení jejich oprávnění.

Krajské hygienické stanici náležejí různé pravomoci, některé vyplývají z jejich dozorčí činnosti nad pracovní bezpečností (kategorizace prací), některé pak dopadají specificky na činnost poskytovatele. Jedná se zejména o pravomoci:

  • vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, pokud není příslušné ministerstvo zdravotnictví,

  • vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně dodržování zásad správné výrobní praxe a ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť, a stanoveným rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů,

  • rozhodovat na žádost zaměstnavatele nebo z moci úřední ve věcech kategorizace prací,

  • stanovit za podmínek § 37 a § 39 rizikové práce a plnit úkoly podle § 40 písm. c) a d),

  • stanovit zaměstnavateli lékařské prohlídky po skončení rizikové práce vykonávané na jeho pracovišti, jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době (dále jen "následné lékařské prohlídky"); následné lékařské prohlídky pracovníků pracujících se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem

  • stanovit zaměstnavateli nebo fyzické osobě provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis,

  • provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání nebo změn zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání,

  • projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu,

  • rozhodovat o opatřeních k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jejich ukončení; organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb a kontrolovat ji,

  • nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví, a rozhodovat o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g) stanoví jen s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví,

  • stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek neupraveného právním předpisem a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách; stanovit způsob, minimální rozsah a četnost jeho sledování a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců; zařadit práci s tímto faktorem z moci úřední do kategorie, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,

  • vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby uložené zvláštním právním předpisem,

  • stanovit protiepidemická opatření podle § 68 odst. 1,

  • provádět epidemiologické šetření podle § 62a,

  • usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1) v oblasti hygieny provozu a předcházení infekcím spojeným se zdravotní péčí a kontrolovat ji, provádět u poskytovatele poskytujícího akutní, následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči prevalenční studie infekcí spojených se zdravotní péčí,

  • provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek; iniciovat a podílet se na tvorbě, řízení a kontrole programů ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik,

  • spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě regionální zdravotní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví a při rozvoji a realizaci opatření vedoucích ke zlepšování zdravotního stavu a kvality života obyvatelstva příslušného regionu; zajišťovat vyhodnocování efektivity realizovaných opatření a programů v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik, zajišťovat minimálně jednou za 5 let hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva příslušného regionu z hlediska všech aspektů ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva a navrhnout k tomu priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva příslušného regionu,

  • podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému; zpracovávat ve spolupráci s krajem a složkami integrovaného záchranného systému pandemický plán kraje, který stanoví opatření směřující k redukci dopadů pandemie infekčního onemocnění pro obyvatelstvo kraje,

  • potvrzovat na tiskopisech vydaných orgány nemocenského pojištění pro účely nemocenského pojištění, že byla nařízena karanténa nebo mimořádná opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku uvedená v § 69 odst. 1 písm. b) a h) a ukončení karantény nebo mimořádných opatření, popřípadě trvání karantény nebo mimořádných opatření, a to na základě žádosti osob, kterých se karanténa nebo mimořádná patření týkají,

  • provádět v případě přeshraniční spolupráce státní zdravotní dozor a postupovat přitom podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele,

Zvláštní oprávnění pak pro krajskou hygienickou stanici vyplývají při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a při jiných mimořádných událostech. V takovýchto případech, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví (to je příslušné, pokud mají být opatření provedena celostátně nebo na území několika krajů), mohou nařizovat mimořádná opatření. Mimořádná opatření lze stanovit právním předpisem krajské hygienické stanice.

Ministerstvo zdravotnictví k ochraně veřejného zdraví řídí a kontroluje krajské hygienické stanice, zároveň rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských hygienických stanic. Pro výkon státního zdravotního dozoru je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit orgánům ochrany veřejného zdraví rozsah a četnost kontrol a konkretizaci kontrolních postupů. Stanovený rozsah a četnost kontrol a kontrolní postupy Ministerstvo zdravotnictví uveřejní ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo přezkoumává kontrolní plány sestavené krajskými hygienickými stanicemi. Ministerstvo zároveň zřizuje funkci hlavního hygienika ČR, který ve věcech ochrany veřejného zdraví vystupuje jako orgán ministerstva.

Pravomoci kontrolních

Nahrávám...
Nahrávám...