dnes je 11.8.2022

Input:

Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění

15.2.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.13
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

Podmínky poskytování dlouhodobého ošetřovného jsou upraveny v § 41a až 41f zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy tento nárok mají osoby pečující o osobu blízkou od června 2018.

Změny od 1. ledna 2022

Doba pobytu v zařízení lůžkové péče jako podmínka pro nárok na tuto dávku se zkrátila ze sedmi dnů na čtyři dny (včetně dne přijetí a dne propuštění z hospitalizace), a to primárně s ohledem na nové léčebné metody, které umožňují zkracovat potřebnou dobu hospitalizace. Přechodné ustanovení uvádí, že podmínka hospitalizace pro nárok na dávku je splněna, pokud dne 1. 1. 2022 trvala hospitalizace alespoň čtyři dny.

Podmínka hospitalizace byla zrušena v případě péče o umírající osobu (tzv. inkurabilní stav). Takové případy vyžadují celodenní dlouhodobou péči v domácím prostředí i za tím účelem, aby tyto osoby mohly prožít závěrečné fáze života doma. Tímto bylo odstraněno dřívější znevýhodňování osob, které nebyly z důvodu vážného zdravotního stavu hospitalizovány.

Od 1. ledna 2022 také platí, že o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče lze požádat i po skončení hospitalizace, a to do osmi dnů ode dne následujícího po dni propuštění ošetřované osoby z hospitalizace. Tímto dochází k nápravě nepřiměřeně tvrdého dopadu na ošetřovanou osobu a její rodinu, kdy nárok na dlouhodobé ošetřovné nevznikl jen proto, že v den propuštění nebylo požádáno o vydání rozhodnutí.

Ve zdravotním pojištění

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) definuje v ustanovení § 191 a násl. důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance. Dlouhodobé ošetřovné je pro podmínky pracovního práva zakotveno v § 191a ZP. Ve zdravotním pojištění pak tato překážka přímo ovlivňuje stanovení vyměřovacího základu zaměstnance v tom směru, že dle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. To znamená, že poměrné minimum musí být při odvodu pojistného dodrženo za ty kalendářní dny, ve kterých dlouhodobé ošetřování netrvalo (viz dále).

Dlouhodobé ošetřování po celý kalendářní měsíc

Pokud zaměstnanec nepracuje z důvodu dlouhodobého ošetřování (péče) trvajícího nejméně jeden celý kalendářní měsíc, platí v této souvislosti pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v případě zaměstnání na základě pracovní smlouvy následující:

  • vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto měsíci 0 Kč, pojistné se neodvádí (není-li do takového měsíce například zúčtována odměna),

  • období dlouhodobého ošetřování zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, pro účely kontroly však musí být toto období prokazatelně dokladováno rozhodnutím příslušné správy sociálního zabezpečení,

  • bez ohledu na skutečnost, že pojištěnec nepracuje, má řešen pojistný vztah proto, že zaměstnání trvá (není ukončeno).

Zaměstnanec na dlouhodobém ošetřovném je stále započítáván do počtu zaměstnanců, kteří jsou měsíčně oznamováni zdravotní pojišťovně na formuláři Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele.

Dlouhodobé ošetřování po část kalendářního měsíce

V takovém případě se postupuje podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., kdy musí být při odvodu pojistného přihlédnuto k poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Ta se stanoví za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec nevykonával dlouhodobé ošetřování, a musí být při odvodu pojistného dodržena. V těchto souvislostech zaměstnavatelé řeší:

a) výpočet poměrné části minimálního vyměřovacího základu

Dlouhodobé ošetřování započalo dne 16. března 2022 a trvalo i po celý kalendářní měsíc duben.

Poměrná část

Nahrávám...
Nahrávám...