Input:

Aktuálně ke zdanění výdělečně činných důchodců

27.6.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.1.6
Aktuálně ke zdanění výdělečně činných důchodců

Ing. Ivan Macháček

Řada občanů pobírajících starobní důchod má další příjmy z výdělečné činnosti. Může jít jednak o příjmy dosahované v rámci pracovněprávního vztahu (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr), dále o příjmy ze samostatné činnosti, o příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, resp. nájmu movitých věcí a rovněž tak o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP.

Osvobození důchodu a penze od daně z příjmů

Z § 4 odst. 1 písm. h) ZDP vyplývá, že od daně z příjmů fyzických osob je osvobozena z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze za zdaňovací období nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku. Pro kalendářní rok 2019 se jedná o osvobození od daně z příjmů fyzických osob částky pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí za zdaňovací období 13 350 Kč x 36 = 480 600 Kč (měsíční důchod nepřevyšující 40 050 Kč).

Vzhledem k tomu, že zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění rozeznává v § 4 čtyři druhy důchodů (starobní, invalidní, vdovský a vdovecký a dále sirotčí) a zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP hovoří o osvobození příjmů ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, tak se do limitu pro osvobození od daně z příjmů započítají i invalidní a vdovské (vdovecké) důchody. Při souběhu výplaty starobního důchodu a vdovského důchodu se pro posouzení limitu pro osvobození od daně z příjmů oba důchody sčítají.

Pokud výše ročního vypláceného důchodu a penze přesáhne v roce 2019 částku 480 600 Kč, je od daně z příjmů osvobozena výše důchodu a penze 480 600 Kč a částka převyšující tuto hranici je zdaněna jako ostatní příjem dle § 10 ZDP. I když důchodce kromě důchodu a penze nemá žádné jiné zdanitelné příjmy a vyplácený důchod a penze převyšují limitní hranici 480 600 Kč ročně, musí podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Pokud však roční příjmy, které jsou předmětem daně, nepřesáhnou výši 15 000 Kč, nemusí podle znění § 38g ZDP poplatník podat daňové přiznání.

Příklad 1

Občan pobírá v roce 2019 starobní důchod včetně vdovského důchodu z českého důchodového pojištění ve výši 18 800 Kč/měsíc a dále penzi z Německa z důvodu jeho dřívějšího zaměstnání v Německu ve výši po přepočtu 25 500 Kč/měsíc. Jiné zdanitelné příjmy občan nemá.

Pro daňové řešení penze z Německa musíme vycházet ze smlouvy mezi ČSR a SRN o zamezení dvojího zdanění z příjmu a z majetku (vyhláška č. 18/1984 Sb.). V článku 19 této smlouvy se uvádí, že penze poukazované z důvodu dřívějšího zaměstnání osobě, která má bydliště v některém smluvním státě, podléhají s výhradou ustanovení článku 18 odst. 1 (veřejné funkce) zdanění pouze v tomto státě. Z toho vyplývá, že penze vyplácená občanovi z Německa podléhá zdanění v ČR.

Celková výše vyplaceného starobního důchodu za rok 2018 činí (18 800 Kč + 22 500 Kč) x 12 měsíců = 495 600 Kč. Nadlimitní výše důchodu a penze ke zdanění dle § 10 ZDP činí:

495 600 Kč – 480 600 Kč = 15 000 Kč

Vzhledem k tomu, že roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, nemusí občan ve smyslu znění § 38g odst. 1 ZDP podat daňové přiznání za rok 2019.

Uplatnění slevy na invaliditu a pobírání starobního důchodu

Podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP lze uplatnit základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč ročně:

a) je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, nebo

b) zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu.

Podle § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP lze uplatnit rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč ročně: je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu, poplatník je invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.

Podle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP lze uplatnit slevu na dani na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč ročně, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

Co z výše uvedeného znění zákona vyplývá pro starobního důchodce? Uplatnění základní slevy na invaliditu nebo rozšířené slevy na invaliditu slevy lze uplatnit z titulu přiznání invalidního důchodu. Poplatník pobírající invalidní důchod může při dosažení důchodového věku požádat o přiznání starobního důchodu. Pokud je mu přiznán starobní důchod při splnění potřebné doby pojištění pro přiznání starobního důchodu ve smyslu § 29 ZDPo (zákona o důchodovém pojištění), pak zaniká nárok na výplatu invalidního důchodu. Ze znění § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP vyplývá, že zanikne-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu invalidního důchodu a starobního důchodu, poplatník může i při pobírání starobního důchodu uplatnit kromě základní slevy na dani poplatníka i slevu na invaliditu dle § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP.

Daňové přiznání starobního důchodce

Podle znění § 38g ZDP je povinen podat daňové přiznání každý (tedy i starobní důchodce), jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly výši 15 000 Kč. Do této částky se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a dále příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu (poplatník s příjmy dle § 7 a § 9 ZDP), je povinen podat daňové přiznání i v případě, že jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč. Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy a nikoliv příjmy snížené o výdaje.

Pokud má poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti, a to pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců, není povinen podat daňové přiznání při splnění dvou podmínek:

  • poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani,

  • vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 vyšší než 6 000 Kč.

Daňové přiznání není dále povinen podávat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP.

Pro příjmy zahrnuté pod § 10 odst. 1 písm. a) ZDP platí, že pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč, jsou tyto příjmy od daně osvobozeny. Jedná se o následující příjmy:

  1. příjmy z příležitostných činností,
  2. příjmy z příležitostného nájmu movitých věcí,
  3. příjmy ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem,
  4. příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná ERÚ.

Výše uvedené zásady pro podání daňového přiznání se týkají i výdělečně činných starobních důchodců.

Příklad 2

Občan pobírá starobní důchod ve výši 17 250 Kč. Za rok 2019 získal prodejem přebytků ze své zahrady částku 25 400 Kč. Dále provedl v rámci občanské výpomoci opravu rodinného domku sousedovi, za kterou obdržel částku 4 500 Kč.

Příjem z prodeje přebytků ze zahrady je příjmem ze zemědělské výroby, příjem za opravu střechy je příjmem z příležitostných činností a oba příjmy spadají pod § 10 odst. 1 písm. a) ZDP. Zákon stanoví v § 10 odst. 3, že od daně z příjmů jsou osvobozeny příjmy zahrnuté pod § 10 odst. 1 písm. a), pokud jejich úhrn nepřesáhne částku 30 000 Kč. V našem případě úhrn těchto příjmů činí 29 900 Kč, proto je od daně z příjmů osvobozen a poplatník není povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2019.

Starobní důchodce s příjmy pouze ze zaměstnání

A) Poplatník učiní u zaměstnavatele prohlášení k dani

Plátce daně při výpočtu měsíční zálohy na daň zaměstnance (starobního důchodce), který učinil poplatník prokazatelně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, sníží vypočtenou daň ze základu daně (ze superhrubé mzdy) nejprve o měsíční základní slevu na poplatníka a slevu na dani na invaliditu a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti. K případné slevě na dani na manželku a slevu za umístění dítěte podle § 35ba odst. 1 písm. b) a písm. g) ZDP přihlédne plátce daně až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období. Po skončení kalendářního roku pak mohou nastat dvě varianty:

1. poplatník pobíral ve zdaňovacím období mzdu pouze od jednoho zaměstnavatele nebo od více zaměstnavatelů postupně a učinil u těchto plátců prohlášení k dani

V tomto případě může poplatník požádat písemně posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na dítě, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Při ročním zúčtování lze uplatnit slevu na manželku ve výši 24 840 Kč při splnění podmínek uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a slevu za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení v roce 2019 do výše 13 350 Kč za podmínek stanovených v § 35bb ZDP. Při ročním zúčtování se přihlédne rovněž k případným odčitatelným položkám od základu daně dle § 15 ZDP.

2. poplatník pobíral ve zdaňovacím období mzdu současně od více zaměstnavatelů a u jednoho plátce daně učinil prohlášení k dani

V tomto případě nemůže provést zaměstnavatel roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na dítě a poplatník podává podle § 38g odst. 1 ZDP daňové přiznání.

Příklad 3

Zdravotní sestra pobírá starobní důchod ve výši 15 580 Kč. Uzavřela dohodu o provedení práce na dobu od 1. 7. 2019 do 31. 8. 2019 na zástup v nemocnici, přičemž jí byla zúčtována odměna za červenec 2019 v částce 13 000 Kč a za srpen 2019 v částce 9 900 Kč. Zaměstnankyně učinila u zaměstnavatele prohlášení k dani. Jiné příjmy za zdaňovací období 2019 nemá.

Výpočet měsíční zálohy na daň v Kč červenec srpen
Hrubá mzda 13 000 9 900
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %) + 4 394 0
Základ daně zaokrouhlený na stovky nahoru 17 400 9 900
Záloha na daň (15 % ) 2 610 1 485
Základní sleva na dani na poplatníka 2 070 2 070
Záloha na daň po odečtení slevy 540 0
Pojistné zaměstnance (11 %) 1 430 0
Čistá odměna 11 030 9 900

Počínaje 1. 7. 2019 a konče 31. 7. 2019 je zaměstnankyně účastna nemocenského pojištění, protože zúčtovaná odměna z dohody o provedení práce přesáhla 10 000