7.3.14.1
Zaměstnanec je povinen podat daňové přiznání
Ing. Ivan Macháček
Případy, kdy je poplatník s příjmy ze závislé činnosti povinen a kdy není povinen podat daňové přiznání, je obsahem § 38g odst. 2, 4 a 5 ZDP. V dalším textu si ukážeme případy, kdy je poplatník s příjmy ze závislé činnosti povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za kalendářní rok 2023 a tím nemůže požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění. To platí i v případě, že zaměstnanec na příslušný kalendářní rok učinil prokazatelně u svého zaměstnavatele prohlášení k dani.
NahoruPříjmy ze závislé činnosti současně od více plátců
Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má pouze příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, pokud má příjmy ze závislé činnosti včetně doplatků mezd současně od více plátců daně.
Zaměstnanec má současně příjmy od dvou zaměstnavatelů
Zaměstnanec pracuje v nemocnici (hlavní zaměstnavatel) jako údržbář. U tohoto zaměstnavatele učinil na příslušný kalendářní rok prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Současně je zaměstnán u jiného zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti jako příležitostný opravář vozidel a odměna z dohody činí v rozmezí 5 000 Kč až 7 000 Kč za příslušný měsíc. U druhého zaměstnavatele nemůže učinit prohlášení k dani.
Zaměstnanec nemůže u svého hlavního zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh a daňové zvýhodnění a za příslušné zdaňovací období (kalendářní rok) musí v zákonném termínu podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede ke zdanění příjmy podle potvrzení od obou zaměstnavatelů a uplatní si v něm příslušné slevy na dani.
NahoruZaměstnanec má současně příjmy podle § 7 až § 10 ZDP vyšší než 20 000 Kč
Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně (včetně doplatků mezd od těchto plátců), u kterých učinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani, a současně má jiné příjmy (vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně) podle § 7 až § 10 ZDP vyšší než 20 000 Kč. Zákonem č. 366/2022 Sb. došlo ke zvýšení této limitní výše příjmů pro podání daňového přiznání z původní výše 6 000 Kč s účinností od 1. 1. 2023.
Lékař má další příjmy z pronájmu
Lékař je zaměstnán ve fakultní nemocnici. U tohoto zaměstnavatele učinil prohlášení k dani a zaměstnavatel sráží zaměstnanci měsíční zálohu na daň. V závěru kalendářního roku 2023 začne lékař pronajímat rodinný domek, který zdědil po své babičce (k ukončení řízení o pozůstalosti došlo v listopadu 2023). Příjem z nájmu činí v kalendářním roce 18 000 Kč a lékař uplatní výdaje související s nájmem ve skutečné výši 15 000 Kč.
Protože příjem z nájmu nepřesáhl hranici 20 000 Kč, nemusí lékař podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 a může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh. Pokud by došlo k téže situaci v roce 2022, musel by lékař podat za zdaňovací období (kalendářní rok) 2022 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V něm by uvedl dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 ZDP na základě potvrzení od zaměstnavatele a dílčí základ daně z nájmu podle § 9 ZDP (v tomto případě částku 18 000 Kč – 15 000 Kč = 3 000 Kč).
Zaměstnanec s příjmy z prodeje cenných papírů
Zaměstnanec je zaměstnán u jednoho zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani. V průběhu kalendářního roku 2023 prodal akcie, které vlastnil od roku 2021, za částku 125 000 Kč, přičemž po odpočtu výdajů spojených s jejich získáním (pořizovací cena akcií, poplatky spojené s nákupem a prodejem akcií) činí zisk z prodeje 5 900 Kč.
V daném případě nejsou dodrženy podmínky pro osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů dle § 4 odst. 1 písm. w) a x) ZDP, a proto rozdíl získaného příjmu a výdajů ve výši 5 900 Kč (zisk z prodeje) bude zdaňován dle § 10 ZDP. Pro limitní částku 20 000 Kč dle § 38g odst. 2 ZDP se bere do úvahy nikoliv zisk ke zdanění, ale výše příjmů. Vzhledem k tomu, že příjmy z prodeje akcií činí u zaměstnance částku přesahující 20 000 Kč, musí zaměstnanec podat za zdaňovací období 2023 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede dva dílčí základy daně: a) dílčí základ daně ze závislé činnosti dle § 6 ZDP na základě potvrzení svého zaměstnavatele, b) dílčí základ daně z ostatních příjmů dle § 10 ZDP ve výši 5 900 Kč.
NahoruDalší případy podání daňového přiznání zaměstnance
Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se podle § 5 odst. 4 ZDP nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.
Daňové přiznání je povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění (daru) poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.
Daňové přiznání je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (FO – daňový nerezident ČR), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ZDP (slevu na dani na manželku, slevu na dani na invaliditu a slevu za umístění dítěte), nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího EHP podle § 35c ZDP, nebo uplatňuje nezdanitelnou část základu daně podle § 15 ZDP.
NahoruDlužná částka na dani vzniklá zaviněním zaměstnance
Daňové přiznání je podle znění § 38g odst. 4 ZDP povinen podat poplatník, jehož plátce daně oznámil správci daně dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka a předal správci daně doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP.
NahoruPorušení podmínek soukromého životního pojištění
Daňové přiznání je dle § 38g…
