dnes je 20.4.2024

Input:

Zálohy na daň z příjmů

1.4.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.1.3
Zálohy na daň z příjmů

Ing. Ivan Macháček

Povinnost platit zálohy na daň podle daňového řádu

Povinnost platit zálohy na daň vyplývá z § 174 DŘ. Zde se uvádí, že daň lze zajistit prostřednictvím placení záloh, jestliže daň není ještě známa a neuplynul-li den její splatnosti. Daňový subjekt je povinen platit zálohy na daň ve výši a lhůtách stanovených zákonem (rozumí se specifický zákon pro příslušnou daň) nebo rozhodnutím správce daně. Po skončení zdaňovacího období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, popřípadě vyúčtování, se uhrazené zálohy na daň započítávají na úhradu splatné daně. Závisí-li změna periodicity nebo výše záloh na poslední známé dani, účinnost změny poslední známé daně nastává následující měsíc po právní moci rozhodnutí o stanovení daně. Daňovému subjektu, kterému nově vznikne povinnost platit daň, pro kterou zákon stanoví zálohy, správce daně stanoví na základě jeho žádosti nebo z moci úřední zálohy s přihlédnutím k očekávané daňové povinnosti. V § 174a DŘ je pojednáno o záloze na daňový odpočet a v § 174b DŘ je pojednáno o vypořádání zálohy na daňový odpočet.

Zálohy na daň z příjmů a zálohové období

Vymezení postupu stanovení záloh na daň z příjmů je stanoveno v § 38a ZDP a platí shodně jak pro fyzické, tak pro právnické osoby:

  • zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období,

  • po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně z příjmů,

  • výše zálohy a její periodicita je vždy odvozena od poslední známé daňové povinnosti (do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje daň ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou podle § 16a nebo § 21 odst. 4 ZDP a daň z neočekávaných zisků),

  • ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání.

Záloha na daň z příjmů se spravuje jako daň podle daňového řádu.

Daňový řád nezná pojem poslední známá daňová povinnost, ale v § 174 odst. 4 DŘ hovoří o poslední známé dani. Zákon o daních z příjmů nadále hovoří o poslední známé daňové povinnosti.

Specifický režim placení záloh na daň z příjmů mají zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, na které se vztahuje ustanovení § 38h ZDP. Na roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se vztahuje § 38ch ZDP.

Kdo neplatí zálohy na daň z příjmů

Zálohy na daň z příjmů neplatí:

a) poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč,

b) obec nebo kraj,

c) zůstavitel ode dne jeho smrti.

Poplatník není povinen platit zálohy na daň z příjmů v případě, že ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, anebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností.

Soukromý lékař v průběhu kalendářního roku odejde do starobního důchodu

Lékař provozuje soukromou lékařskou praxi a platí v roce 2023 čtvrtletní zálohy na daň z příjmů, vyplývající z poslední známé daňové povinnosti stanovené v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022. Ke dni 1. 9. 2023 ukončí svou lékařskou praxi a odchází do starobního důchodu.

Poplatník již nebude povinen hradit ode dne 1. 9. 2023 zálohy na daň z příjmů, to znamená, že nebude platit čtvrtletní zálohy ke dni 15. 9. a 15. 12. 2023. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob podává za zdaňovací období roku 2023 v zákonném termínu dle § 136 DŘ. V souladu se ustanovením § 127 odst. 1 DŘ je povinen oznámit skutečnost o ukončení samostatné činnosti svému správci daně do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

Zálohové a zdaňovací období

Při placení záloh na daň z příjmů a při stanovení daně z příjmů se setkáváme se třemi základními pojmy:

  • zálohové období,

  • zdaňovací období,

  • poslední známá daňová povinnost.

Zálohové období

Zálohové období je definováno jako období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.

Zdaňovací období u fyzických osob

Podle ustanovení § 16b ZDP je zdaňovacím obdobím pro účely daně z příjmů fyzických osob kalendářní rok, a to i v případě, že poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) uplatní jako účetní období hospodářský rok ve smyslu § 7 odst. 12 ZDP.

Zdaňovací období u právnických osob

Zatímco zdaňovacím obdobím u poplatníků daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok, u poplatníků daně z příjmů právnických osob je podle § 21a ZDP zdaňovacím obdobím:

  • kalendářní rok,

  • hospodářský rok,

  • období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými, nebo

  • účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.

Význam poslední známé daňové povinnosti pro stanovení záloh

Poslední známá daňová povinnost

Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh na daň z příjmů fyzických i právnických osob v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání (dodatečném), a to za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání; bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti. V případě podání dodatečného daňového přiznání změna poslední známé daňové povinnosti nastává od následujícího dne po termínu pro podání dodatečného daňového přiznání.

Při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období se zálohy do té doby splatné nemění.

Postup fyzické osoby

Podle ustanovení § 38a odst. 1 ZDP poplatník daně z příjmů fyzických osob pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti vyloučí příjmy a výdaje podle § 10 ZDP.

Soukromý lékař má další příjmy z úplatného převodu cenných papírů

Lékař provozující soukromou lékařskou praxi má za zdaňovací období roku 2023 ještě příjmy z úplatného převodu akcií ve výši 450 000 Kč, pořízených v roce 2021 za částku 325 000 Kč. Protože poplatník nesplnil časový test pro osvobození převodu cenných papírů podle § 4 odst. 1 písm. x) ZDP a výše příjmů převyšuje hranici pro osvobození podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, musí příjmy z převodu cenných papírů zdanit podle § 10 ZDP jako ostatní příjem. Za zdaňovací období roku 2023 jeho dílčí základ daně podle § 7 ZDP činí 350 000 Kč. Daňové přiznání podává v elektronické podobě 2. 5. 2024.

V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 uvede poplatník:

Dílčí základ daně Údaj v daňovém přiznání
ze samostatné činnosti 350 000 Kč
z ostatních příjmů 125 000 Kč
Celkem základ daně 475 000 Kč

Po odečtení základní slevy na dani na poplatníka bude jeho daňová povinnost činit 40 410 Kč. Pro účely stanovení zálohy na daň vyloučí poplatník při výpočtu poslední známé daňové povinnosti dílčí základ daně podle § 10 ZDP. Bude tedy vycházet z dílčího základu daně podle § 7 ZDP, z něhož vychází daň ve výši 52 500 Kč, a po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka by činila daňová povinnost 21 660 Kč. V daném případě nebude poplatník platit v zálohovém období od 3. 5. 2024 žádné zálohy na daň, protože poslední známá daňová povinnost nedosáhla hranice 30 000 Kč.

Postup právnické osoby

Pokud se poslední známá daňová povinnost u poplatníka daně z příjmů právnických osob týká jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období kratšího nebo delšího než 12 měsíců, je poplatník povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období kratšího či delšího než 12 měsíců se vydělí počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se dvanácti. Tato povinnost neplatí pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob.

Do poslední známé povinnosti se u poplatníků daně z příjmů právnických osob nezahrnuje daň připadající na samostatný základ daně podle § 20b ZDP.

Stanovení zálohového a zdaňovacího období u spol. s r. o.

Společnost s r. o. provozující zdravotnické zařízení, s účetním obdobím kalendářní rok, podala řádné daňové přiznání za zdaňovací období roku 2022 dne 25. 4. 2023, daňové přiznání za zdaňovací období roku 2023 podá prostřednictvím daňového poradce dne 1. 7. 2024.

Zdaňovací období za rok 2022 od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022:

podání daňového přiznání za rok 2022.................25. 4. 2023,

začátek nového zálohového období.....................3. 5. 2023.

Zdaňovací období za rok 2023 od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023:

podání daňového přiznání za rok 2023...............1. 7. 2024,

konec zálohového období................................ 1. 7. 2024,

začátek nového zálohového období................... 2. 7. 2024.

Zdaňovací období za rok 2024 od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024:

Společnost bude v zálohovém období od 3. 5. 2023 do 1. 7. 2024 platit zálohy na daň z příjmů vyplývající z poslední známé daňové povinnosti stanovené v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2022.

Zahájení činnosti v průběhu zdaňovacího období

Společnost s r. o. provozující zdravotnické zařízení zahájí svou činnost dne 1. 10. 2022. Za zdaňovací období roku 2022 podá daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob dne 2. 5. 2023 a vyčíslí v něm daňovou povinnost 20 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že vyčíslená poslední známá daňová povinnost se týkala jen části zdaňovacího období, musí společnost pro placení záloh na dani podle § 38a odst. 6 ZDP dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Půjde tedy o částku 20 000 Kč: 3 měsíce x 12 měsíců = 80 000 Kč. V zálohovém období od 3. 5. 2023 do 2. 5. 2024 bude společnost platit pololetní zálohy ve výši 32 000 Kč ke dni 15. 6. 2023 a 15. 12. 2023.

Stanovení výše záloh na daň z příjmů

Periodicita a výše záloh na daň z příjmů

Zálohy na daň z příjmů platí poplatník daně z příjmů fyzických a právnických osob tehdy, pokud výše jeho poslední známé daňové povinnosti přesáhne 30 000 Kč.

Poslední známá daňová povinnost Výše záloh a jejich periodicita
Poslední známá daňová povinnost přesáhne 30 000 Kč, nepřesáhne však 150 000 Kč Zálohy na daň na zdaňovací období ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti:
první záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.
Poslední známá daňová povinnost přesáhne 150 000 Kč Zálohy na daň na zdaňovací období ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti:
zálohy jsou splatné do 15. dne třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

Zálohy na daň se podle § 146 odst. 2 DŘ zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru.

Změna periodicity placení zálohy na daň z příjmu u spol. s r. o.

Společnost s r. o. provozující zdravotnické zařízení uvedla v řádném daňovém přiznání za zdaňovací období 2021 výši daně z příjmů právnických osob, která nepřesáhla 30 tis. Kč, proto neplatí v zálohovém období od 2. 5. 2022 do podání přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období za rok 2022 žádnou zálohu na daň z příjmů.

V daňovém přiznání za rok 2022, které podá elektronicky dne 25. 4. 2023, uvede společnost výši daně z příjmů 120 tis. Kč.

Vzhledem k tomu, že společnost odevzdá daňové

Nahrávám...
Nahrávám...