dnes je 19.4.2024

Input:

Provádění pitev podle zákona o zdravotních službách a občanského zákoníku

1.5.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.10
Provádění pitev podle zákona o zdravotních službách a občanského zákoníku

Mgr. Bc. Martin Kůs

Když 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen "NOZ"), bylo zapotřebí zohlednit jeho ustanovení upravující otázky ochrany lidského těla při rozhodování o možnosti/povinnosti provedení pitvy zemřelého.

Přirozeně NOZ nepředstavuje jediný právní předpis, který upravuje otázku provádění pitev. Mezi další předpisy upravující tuto otázku, jak bude uvedeno dále, lze zařadit např. trestní řád, transplantační zákon či zákon o zdravotních službách.

S ohledem na pluralitu předpisů zabývajících se pitvami, ale zároveň také na ochranu tělesné schránky zemřelých mohou zákonitě vznikat nesrovnalosti, kdy je zapotřebí pitvu provést, kdy nemusí být provedena, kdy je zapotřebí hledět na vůli zemřelého a v neposlední řadě kdy lze tělo zemřelého použít pro výuku studentů medicíny.

Cílem tohoto článku tak bude nejen popsat aktuálně účinnou právní úpravu, ale pokusit se nalézt odpověď na nejběžnější otázky spojené s prováděním pitev.

Právní úprava obsažená v zákoně o zdravotních službách

Úvodem je nutné poukázat na správný postup při úmrtí osoby. V případě úmrtí nebo nálezu těla zemřelého mimo prostory zdravotnického zařízení je zapotřebí nahlásit tuto skutečnost poskytovateli zdravotních služeb nebo lékaři uvedenému v § 84 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZZS").

Nejsou-li poskytovatelé nebo lékaři podle věty první známi, oznámí se úmrtí nebo nález těla zemřelého na jednotné evropské číslo tísňového volání 112. Nález části těla zemřelého mimo zdravotnické zařízení poskytovatele se oznamuje na jednotné evropské číslo tísňového volání 112.

Laické veřejnosti však lze doporučit, aby za všech okolností volala tísňovou linku 112. Existuje totiž možnost, že osobu, která nevykazuje známky života, lze úspěšně resuscitovat, popř. že u dané osoby nedošlo k úmrtí. Mimo to operátoři tísňové linky informují i ostatní složky integrovaného záchranného systému.

Prohlídka těla zemřelého

Prohlídky těl zemřelých jsou povinni zajišťovat:

  1. poskytovatelé v oboru všeobecné praktické lékařství a v oboru praktické lékařství pro děti a dorost u svých registrovaných pacientů v rámci provozní doby a v rozsahu provádění návštěvních služeb; provedení prohlídky nesmí vést k narušení poskytování zdravotních služeb,
  2. nejde-li o postup podle písmene a), lékař vykonávající lékařskou pohotovostní službu nebo poskytovatel nebo lékař, se kterým má kraj pro tyto účely uzavřenou smlouvu,
  3. poskytovatel, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k úmrtí,
  4. poskytovatel zdravotnické záchranné služby v případě, kdy k úmrtí došlo při poskytování přednemocniční neodkladné péče.

Prohlídky provádějí lékaři se specializovanou způsobilostí.

Povinnosti lékaře provádějícího prohlídku těla zemřelého upravuje § 86 ZZS.

Lékař provádějící prohlídku těla zemřelého:

  1. vyplní příslušné části Listu o prohlídce zemřelého a zajistí předání jeho jednotlivých částí subjektům stanoveným prováděcím právním předpisem,
  2. určí, zda bude provedena patologicko-anatomická nebo zdravotní pitva podle tohoto zákona,
  3. o úmrtí nebo nálezu těla zemřelého informuje osobu blízkou zemřelému, je-li mu tato osoba známa; součástí informace je sdělení o určení provedení pitvy a identifikační údaje poskytovatele, který pitvu provede,
  4. vyznačí v případech, v nichž je tímto zákonem stanovena povinnost provést pitvu, nebo v případech, kdy určil provedení pitvy, její provedení v Listu o prohlídce zemřelého,
  5. v případech, kdy určil provedení pitvy, zajistí převoz těla zemřelého k pitvě,
  6. v případech, kdy neurčil provedení pitvy, předá zprávu o úmrtí registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, je-li mu znám, pokud lékař provádějící prohlídku těla zemřelého není současně tímto registrujícím poskytovatelem, neprodleně informuje Policii České republiky, jde-li o:
    1. podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činem nebo sebevraždou,
    2. zemřelého neznámé totožnosti,
    3. úmrtí, ke kterému došlo za nejasných okolností;
  7. lékař provádějící prohlídku těla zemřelého provede jen nezbytné úkony tak, aby nedošlo ke zničení nebo poškození možných důkazů nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo že jde o sebevraždu,
  8. informuje Policii České republiky, jestliže mu není známa osoba blízká zemřelému nebo ji nebylo možné o úmrtí vyrozumět, a to za účelem vyhledání osoby blízké zemřelému a předání informace o úmrtí.

Má-li lékař provádějící prohlídku těla zemřelého podezření, že příčinou úmrtí je nebezpečná infekční nemoc nebo že jde o pacienta s touto nemocí, byla-li příčinou úmrtí taková nemoc, nebo jde-li o úmrtí pacienta s touto nemocí, neprodleně oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně stanoví podmínky pro přepravu zemřelého, provedení pitvy a pro pohřbení; do doby stanovení těchto podmínek nesmí být tělo pohřební službě vydáno.

Má-li lékař provádějící prohlídku těla zemřelého podezření na kontaminaci zemřelého radioaktivní látkou nebo v případě, že má podezření, že byla příčinou úmrtí pacienta kontaminace radioaktivní látkou, nebo jde-li o úmrtí pacienta kontaminovaného radioaktivní látkou, neprodleně oznámí tuto skutečnost Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost a orgánu ochrany veřejného zdraví. Státní úřad pro jadernou bezpečnost neprodleně stanoví podmínky pro přepravu zemřelého, provedení pitvy a pro pohřbení; do doby stanovení těchto podmínek nesmí být tělo pohřební službě vydáno.

Dělení pitev podle zákona o zdravotních službách

Právní předpisy spojují provedení pitvy s odlišnými situacemi, od pitev prováděných na akademické půdě studenty medicíny a jejich pedagogy za účelem výuky budoucích lékařů až po pitvy prováděné Ústavem soudního lékařství, jejichž cílem je objasnit způsob úmrtí osoby, která se mohla stát obětí trestného činu. Z tohoto důvodu tak zákon o zdravotních službách rozlišuje následující druhy pitev:

  1. patologicko-anatomické, které se provádějí za účelem zjištění základní nemoci a dalších nemocí, komplikací zjištěných nemocí a k ověření klinické diagnózy a léčebného postupu u osob zemřelých ve zdravotnickém zařízení smrtí z chorobných příčin,
  2. zdravotní, které se provádějí za účelem zjištění příčiny smrti a objasnění dalších ze zdravotního hlediska závažných okolností a mechanismu úmrtí u osob, které zemřely mimo zdravotnické zařízení nebo v něm náhlým, neočekávaným nebo násilným úmrtím, včetně sebevraždy,
  3. soudní, které se provádějí při podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činem, a to podle jiného právního předpisu),
  4. anatomické, které se provádějí k výukovým účelům nebo pro účely vědy a výzkumu v oblasti zdravotnictví.

Patologicko-anatomická pitva

Patologicko-anatomické pitvy provádějí poskytovatelé v oboru patologická anatomie.

Zákon o zdravotních službách pak přikazuje provést patologicko-anatomické pitvy v těchto případech1:

  1. u žen, které zemřely v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem, umělým přerušením těhotenství nebo v šestinedělí,
  2. u plodů z uměle přerušených těhotenství provedených z důvodů genetické indikace nebo indikace vrozené vývojové vady plodu,
  3. u dětí mrtvě narozených a u dětí zemřelých do 18 let věku,
  4. u pacientů, kteří zemřeli při operaci, při nechirurgickém intervenčním výkonu, v souvislosti s komplikací navazující na operaci nebo nechirurgický intervenční výkon nebo při úvodu do anestezie,
  5. jestliže byl z těla zemřelého proveden odběr orgánu pro účely transplantací, tkání nebo buněk pro použití u člověka nebo odebrána část těla pro výzkum nebo k výukovým účelům; v případech, kdy transplantační zákon stanoví provádění pitev jinak, postupuje se podle transplantačního zákona,
  6. v případě, že k úmrtí došlo v souvislosti se závažnou nežádoucí příhodou při klinickém hodnocení humánního léčivého přípravku nebo s nežádoucí příhodou při klinických zkouškách zdravotnického prostředku nebo v souvislosti s ověřováním nových poznatků použitím metod, které dosud nebyly v klinické praxi na živém člověku zavedeny, nebo v případě podezření na tyto skutečnosti,
  7. v případě podezření, že k úmrtí došlo v souvislosti s odběrem orgánu za účelem transplantace nebo tkání nebo buněk pro použití u člověka.

Zdravotní pitvy

Zdravotní pitvy provádějí poskytovatelé v oboru soudní lékařství.

Provedení zdravotní pitvy (není-li v zákoně o zdravotních službách uvedeno jinak) je pak ze zákona povinné:

  1. při náhlých a neočekávaných úmrtích, jestliže při prohlídce těla zemřelého nebylo možno jednoznačně zjistit příčinu smrti,
  2. při všech násilných úmrtích včetně sebevraždy,
  3. při podezření, že úmrtí může být v příčinné souvislosti s nesprávným postupem při poskytování zdravotních služeb, které vyslovil zdravotnický pracovník zúčastněný na poskytování zdravotních služeb, lékař, který provedl prohlídku těla zemřelého, nebo osoba blízká zemřelému,
  4. při podezření, že úmrtí mohlo být způsobeno v souvislosti se zneužíváním návykových látek,
  5. u osob, které zemřely ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.

V případě, že jsou zároveň splněny podmínky pro provedení pitvy patologicko-anatomické a pitvy zdravotní, se pak obligátně provede pitva zdravotní.

Soudní pitva

Soudní pitvy provádějí poskytovatelé v oboru soudní lékařství. Převoz těla zemřelého k soudní pitvě a zpět zabezpečuje a hradí orgán činný v trestním řízení, který ji nařídil. Rovněž hradí i veškeré další náklady s pitvou spojené.

V souvislosti se zmínkou o soudní pitvě považuje autor tohoto článku za nutné odkázat i na § 115 TŘ, podle kterého musí být mrtvola prohlédnuta a pitvána, vznikne-li podezření, že smrt člověka byla způsobena trestným činem. Pohřbít mrtvolu lze v takových případech jen se souhlasem státního zástupce. O tom rozhodne státní zástupce s největším urychlením.

Anatomická pitva

Anatomické pitvy mohou provádět pouze univerzitní vysoké školy, které mají akreditovaný bakalářský nebo magisterský studijní program, jehož absolvováním se získává odborná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání, na pracovištích k tomu určených.

Anatomické pitvy lze provádět, pokud byly splněny podmínky pro použití těla zemřelého podle zákona o zdravotních službách.

Převoz těla zemřelého k anatomické pitvě a zpět, provedení této pitvy a uložení těla zabezpečuje a náklady hradí univerzitní vysoká škola.

Přerušení pitvy

V případě, že během provádění anatomické pitvy, patologicko-anatomické pitvy nebo zdravotní pitvy nastane podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činem nebo že okolnosti úmrtí jsou nejasné, pitva se přeruší. Tuto skutečnost oznámí poskytovatel neprodleně Policii České republiky; pokud orgán činný v trestním řízení nenařídí do 2 hodin od tohoto oznámení pitvu podle jiného právního předpisu, může poskytovatel přerušenou pitvu dokončit.

Ostatní práva a povinnosti poskytovatelů provádějících pitvu

Poskytovatel, který provedl pitvu, zajistí vyplnění příslušných částí "Listu o prohlídce zemřelého" a předání těchto částí místu jejich určení.

Dále je povinen písemně informovat o jejím výsledku:

  1. poskytovatele, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k úmrtí pacienta,
  2. registrujícího poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, je-li mu znám.

Poskytovatel provádějící prohlídku těla zemřelého nebo poskytovatel provádějící pitvu může rovněž rozhodnout o neprovedení patologicko-anatomické pitvy podle § 88 odst. 2 písm. a) nebo c) ZZS nebo zdravotní pitvy podle § 88 odst. 3 písm. b) nebo d) ZZS, jestliže jde o úmrtí, jehož příčina je zřejmá a zemřelý pacient za svého života, zákonný zástupce pacienta nebo osoba blízká zemřelému vyslovili prokazatelně nesouhlas s provedením pitvy.

Prokazatelný nesouhlas s provedením pitvy je součástí zdravotnické dokumentace vedené o zemřelém; v případě mrtvě narozeného dítěte je součástí zdravotnické dokumentace vedené o matce.

Poskytovatel provádějící pitvu může rozhodnout o:

  1. provedení patologicko-anatomické nebo zdravotní pitvy, i když nebyla určena lékařem provádějícím prohlídku těla zemřelého podle § 86 odst. 1 písm. b) ZZS,
  2. neprovedení patologicko-anatomické nebo zdravotní pitvy, která není povinná podle § 88 odst. 2 nebo 3 ZZS jejíž provedení určil lékař provádějící prohlídku těla zemřelého, jestliže jde o úmrtí, jehož příčina je zřejmá.

O rozhodnutí o neprovedení zdravotní pitvy je poskytovatel v oboru soudní lékařství povinen informovat Policii České republiky.

Ochrana lidského těla po smrti podle úpravy obsažené v NOZ

Základní zásada pro nakládání s tělem zemřelého podle NOZ tkví v tom, že člověk má právo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem2.

Provést pitvu nebo použít lidské tělo po smrti člověka pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům bez souhlasu zemřelého lze, jen pokud tak stanoví jiný zákon.

Zemře-li člověk, aniž projeví souhlas s pitvou nebo s použitím svého těla po smrti způsobem podle § 113 NOZ, platí, že s provedením pitvy nebo s

Nahrávám...
Nahrávám...