2.2
Pracovnělékařské služby a jejich místo v zajišťování BOZP
JUDr. Anna Janáková
Již v pojmu pracovnělékařské služby je obsažen výraz „pracovně”, tedy jde o zdravotní služby, které mají souvislost s prací, kterou se podle současné pracovněprávní terminologie rozumí práce závislá (ustanovení § 2 a násl. ZP).
NahoruZávislá práce
Znaky závislé práce jsou:
-
práce je vykonávána ve vztahu podřízenosti a nadřízenosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,
-
výkon práce je prováděn na základě pokynů zaměstnavatele,
-
práce je vykonávána jménem zaměstnavatele,
-
zaměstnanec vykonává práci pro zaměstnavatele osobně.
Závislá práce je vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Závislá práce je vykonávána v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základním pracovněprávním vztahem se rozumí pracovní poměr, dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti mimo pracovní poměr.
Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.
NahoruBOZP
Při výkonu závislé práce může docházet k poškození zdraví pracujících osob, a proto se v legislativě vyvinul zvláštní obor práva bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Převážně je součástí právní úpravy pracovněprávních vztahů, ale přesahuje i do dalších oblastí, jako jsou bezpečnost výrobků, bezpečnost technických zařízení, ochrana veřejného zdraví. Smyslem právní úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je předejít poškozením zdraví z práce.
NahoruPoškození zdraví z práce
Česká legislativa rozlišuje čtyři druhy poškození zdraví z práce, a to pracovní úraz, nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání a jinou škodu na zdraví než pracovní úraz nebo nemoc z povolání, která má původ v práci. Charakteristiky poškození zdraví z práce podle druhu a právní úpravy uvádí následující přehled.
Charakteristiky poškození zdraví z práce
Odpovědnost za škody způsobené poškozením zdraví zaměstnanců nese zaměstnavatel, ale svým způsobem dopadají na celou společnost. Je v zájmu zaměstnavatele a je také v zájmu celé společnosti poškozením zdraví zaměstnanců předcházet. Tomu slouží prevence, která je základním principem právní úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
NahoruPrávní regulace BOZP
Zákoník práce upravuje práva a povinnosti zaměstnanců k zajištění BOZP a stanoví též povinnosti a požadavky zaměstnavateli, jak zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu jejich práce. Další zákony, jako např. zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále též „ZoBOZP”), a zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále též „ZoOVZ)”, stanovují řadu dalších požadavků týkajících se pracoviště, pracovního prostředí a konkrétních rizikových faktorů pracovního prostředí. Podrobnosti dále stanoví řada vyhlášek a nařízení vlády, které byly vydány k provedení tří uvedených zákonů.
NahoruPrevence rizik
Zákoník práce dále stanoví postupy, které vedou zaměstnavatele k tomu, aby vyhledával na svých pracovištích zdroje nebezpečí a rizikové faktory pracovního prostředí, vyhodnotil jejich rizikovost, přijímal opatření k odstranění jejich působení, a nelze-li to, tak aby přijímal opatření k omezení jejich působení na rozumně dosažitelnou míru (ustanovení § 101 až § 108 ZP).
NahoruVšeobecné preventivní zásady
Základní metodické postupy při prevenci rizik představují všeobecné preventivní zásady, které byly zakomponovány do zákoníku práce z rámcové směrnice 89/391/EHS. Při přijímání a provádění opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen dodržovat všeobecné preventivní zásady, jimiž…
