dnes je 14.6.2024

Input:

Odpovědnost za porušení právních povinností týkajících se zdravotnické dokumentace

2.6.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.5.15
Odpovědnost za porušení právních povinností týkajících se zdravotnické dokumentace

Mgr. Martin Kůs

Zdravotnická dokumentace představuje soubor informací o pacientovi, jeho diagnóze, průběhu způsobu léčby a případně také údaje o jeho úmrtí. Na obsahu údajů uvedených ve zdravotnické dokumentaci často závisí rozhodnutí lékaře o další léčbě pacienta. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby všechny osoby, které s ní přijdou do styku, jednaly vždy bezvýjimečně s maximální možnou opatrností a v souladu s příslušnými právními předpisy.

Porušení předpisů, které zacházení se zdravotnickou dokumentací upravují, může mít pro všechny zúčastněné zásadní následky (v krajním případě může u pacienta dojít až k úmrtí, což může vést k trestněprávní odpovědnosti zdravotnického pracovníka, požadavku na náhradu škody, kárnému řízení před orgány příslušné profesní komory atp.1).

V neposlední řadě je nutné zdůraznit význam zdravotnické dokumentace pro případná soudní či správní řízení. Na základě údajů v ní uvedených mohou orgány činné v trestním řízení rozhodnout, zda došlo ke spáchání trestního činu, přestupku, či zda byl postup zdravotnického pracovníka lege artis. Poškození (popřípadě pozůstalí) pak mohou s její pomocí snadněji prokazovat porušení právních povinností ze strany poskytovatele zdravotních služeb, což je nezbytnou podmínkou pro případné přiznání nároku na náhradu škody.

Právní předpisy regulující zdravotnickou dokumentaci

Z výše uvedeného vyplývá vysoká důležitost zdravotnické dokumentace. Toto má za následek implementaci stále podrobnějších zákonů, vyhlášek či jiných předpisů upravujících její vedení, podmínky pro její archivaci a skartaci, ale i okruh osob oprávněných do ní nahlížet.

Základní právo pacientů znát veškeré informace o svém zdravotním stavu je zakotveno v Úmluvě o lidských právech a biomedicíně.2 Podle článku 10 odstavce 2 této úmluvy je každý oprávněn znát veškeré informace shromažďované o jeho zdravotním stavu s tím, že přání každého, kdo nechce být takto informován, musí být respektováno. S ohledem na ustanovení článku 10 Ústavy ČR (definující závaznost mezinárodních smluv ratifikovaných parlamentem) se Úmluva o lidských právech a biomedicíně stala součástí právního řádu ČR a veškeré vnitrostátní právní předpisy musejí být v souladu s ustanoveními této úmluvy.

Primárním právním předpisem upravujícím poskytování zdravotních služeb je zákon č. 392/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen "zákon o zdravotních službách").3 Tento zákon definuje mimo jiné:

  1. Povinnost poskytovatele zdravotních služeb zajistit, aby po dobu přerušení poskytování zdravotních služeb u pacientů, kteří si zvolí k poskytování zdravotních služeb jiného poskytovatele, nebo je to nezbytné k zajištění návaznosti zdravotních služeb pro tyto pacienty, byla předána kopie zdravotnické dokumentace vedené o pacientech nebo výpis z této zdravotnické dokumentace poskytovateli, který má zdravotní služby poskytnout nebo má převzít pacienty do péče.4
  2. Povinnost zdravotnického pracovníka zaznamenat do zdravotnické dokumentace pacienta skutečnosti týkající se informovaného souhlasu pacienta.5
  3. Povinnosti zdravotnických pracovníků související s nahlížením do zdravotnické dokumentace pacientů.6
  4. Povinnosti zdravotnických pracovníků v případě zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb.7
  5. Povinnost osob, které mají přístup do zdravotnické dokumentace pacienta, zachovávat přísnou mlčenlivost o skutečnostech, jež jsou v dokumentaci uvedeny.

S ohledem na důležitost zdravotnické dokumentace nebyla úprava obsažená v zákoně o zdravotních službách dostačující. Z tohoto důvodu byl přijat zvláštní právní předpis, který detailně upravuje otázku vedení zdravotnické dokumentace. Tímto předpisem je vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci.8 Podle této vyhlášky musí zdravotnická dokumentace obsahovat mimo jiné9:

  1. identifikační údaje poskytovatele,
  2. identifikační údaje pacienta,
  3. jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, který provedl zápis do zdravotnické dokumentace,
  4. datum provedení zápisu do zdravotnické dokumentace, datum a čas poskytnutí neodkladné zdravotní péče nebo vykonání návštěvní služby u pacienta,
  5. informace o zdravotním stavu pacienta, o průběhu a výsledku poskytovaných zdravotních služeb,
  6. případné informace o nezpůsobilosti, popřípadě omezené způsobilosti k právním úkonům pacienta,
  7. pracovní závěry a konečnou diagnózu,
  8. návrh dalšího léčebného postupu a informace o průběhu léčení,
  9. záznam o rozsahu poskytnutých nebo vyžádaných zdravotních služeb,
  10. záznam o aktuálním vývoji zdravotního stavu podle hodnocení sděleného pacientem a cílený objektivní nález,
  11. záznam o předepsání, podání a vybavení pacienta léčebnými přípravky,
  12. písemný souhlas pacienta nebo jeho zákonného zástupce s poskytnutím zdravotních služeb (je-li písemná forma souhlasu stanovena právním předpisem),
  13. záznam o použití omezovacích prostředků vůči pacientovi,
  14. stejnopisy lékařských posudků,
  15. záznam o nahlédnutí do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi,
  16. záznam o uznání nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti,
  17. výsledky vyšetření,
  18. písemné informace o zjištěných skutečnostech o zdravotním stavu pacienta, průběhu a ukončení jeho léčení nebo doporučení a návrhy na poskytnutí dalších zdravotních služeb,
  19. v případě lůžkové péče souhrn informací o průběhu vyšetření a léčby a plán dalšího léčebného postupu,
  20. záznamy o výskytu závažných nebo neočekávaných nežádoucích příhod v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.

Z výše uvedeného přehledu obsahu zdravotnické dokumentace je zřejmé, že případné neuvedení (popř. nesprávné uvedení) některých skutečností o zdravotním stavu, výsledku vyšetření nebo např. léčbě pacienta může mít zcela fatální následky. Odpovědnost za dané pochybení pak ponese ten, kdo porušil své povinnosti, které mu stanovuje příslušný právní předpis, popřípadě jeho zaměstnavatel. Záleží na tom, zda bude příslušné porušení právních předpisů předmětem trestního, občanskoprávního nebo správního řízení.

Obecně k následkům porušení povinností souvisejících se zdravotnickou dokumentací

V případě, že zdravotnický pracovník10 poruší právní předpisy, které upravují jeho povinnosti při vedení zdravotnické dokumentace, může to mít pro něj, popřípadě pro jeho zaměstnavatele zásadní následky. Jak již bylo uvedeno výše, takovéto porušení povinností může vést až k trestnímu, správnímu či občanskoprávnímu řízení nebo disciplinárnímu řízení před příslušným orgánem profesní komory, jejímž je daná osoba členem. Způsob řešení celé situace závisí především na následku daného protiprávního jednání a případném vzniku škody, popřípadě zásahu do osobnostních práv pacienta (pozůstalých). Je-li porušení právních povinností natolik závažné, že jej trestněprávní předpisy kvalifikují jako trestný čin, pak bude zahájeno trestního stíhání daného pracovníka. Naopak v případě méně závažnějšího provinění přichází v úvahu především správní řízení.

Důležité je však podotknout, že veškerá výše zmíněná řízení mohou probíhat jak samostatně, tak i současně. Nic tedy nebrání tomu, aby byl pachatel trestného činu trestně stíhán a zároveň se poškození domáhali svých nároků v rámci civilního řízení. Stejně tak může být s touto osobou zahájeno disciplinární řízení před orgánem příslušné profesní komory (např. Česká lékařská komora,11 Česká stomatologická komora aj.).

Správní řízení v případě porušení povinností zdravotnického pracovníka souvisejících se zdravotnickou dokumentací

Poskytovatel zdravotních služeb (fyzická či právnická osoba) či jiná fyzická nebo právnická osoba12 se v případě porušení povinností stanovených právními předpisy (především zákona o zdravotních službách) mohou dopustit přestupku nebo správního deliktu.

Fyzická osoba spáchá přestupek,13 jestliže:

  1. při úmrtí poskytovatele zdravotních služeb poruší osoba, která přišla do styku se zdravotnickou dokumentací, svou povinnost mlčenlivosti o údajích uvedených ve zdravotnické dokumentaci (v případě prokázání spáchání tohoto přestupku hrozí jeho pachateli uložení pokuty až do výše 1 000 000 Kč),
  2. osoba, která hodlá na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele pokračovat v poskytování zdravotních služeb, nesplní některou z povinností ohledně zdravotnické dokumentace pacientů zemřelého poskytovatele14 (za spáchání tohoto přestupku může správní orgán uložit pokutu až do výše 100 000 Kč),
  3. osoba, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo na základě rozhodnutí příslušného správního orgánu, nezajistí předání zdravotnické dokumentace nebo jejího soupisu nebo nepředá zdravotnickou dokumentaci nebo její soupis příslušnému správnímu orgánu (pachateli tohoto přestupku může být uložena pokuta až do výše 100 000 Kč).

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu,15 jestliže:

  1. osoba, která hodlá na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele pokračovat v poskytování zdravotních služeb, nesplní některou z povinností ohledně zdravotnické dokumentace pacientů zemřelého poskytovatele,
  2. osoba, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo na základě rozhodnutí příslušného správního orgánu, nezajistí předání zdravotnické dokumentace nebo jejího soupisu nebo nepředá zdravotnickou dokumentaci nebo její soupis příslušnému správnímu orgánu.

Osobě, která spáchá jeden z výše uvedených správních deliktů, může být ve správním řízení uložena pokuta až do výše 100 000 Kč.

Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí spáchání správního deliktu16 v případě, že:

  1. po dobu přerušení poskytování zdravotních služeb poskytovatel nezajistí v případě pacienta, kterému poskytoval zdravotní služby a který si v době přerušení zvolí k poskytování zdravotních služeb jiného poskytovatele, nebo je to nezbytné k zajištění návaznosti zdravotních služeb pro tohoto pacienta, předání kopie zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi nebo výpisu z této zdravotnické dokumentace poskytovateli, který má zdravotní služby poskytnout nebo má převzít pacienta do péče (pachateli tohoto deliktu může být ve správním řízení uložena pokuta až do výše 300 000 Kč),17
  2. nezajistí zpřístupnění informací o zdravotním stavu pacienta nezbytně nutných pro poskytnutí konzultačních služeb zdravotnickým pracovníkům, od nichž si pacient vyžádal konzultační služby (pokuta až do výše 50 000 Kč),
  3. poruší povinnost zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb18 (pokuta až do výše 1 000 000 Kč),
  4. poruší povinnost vést nebo uchovávat zdravotnickou dokumentaci nebo nakládat se zdravotnickou dokumentací podle zákona o zdravotních službách i podle ostatních právních předpisů19 (pokuta až do výše 500 000 Kč),
  5. neumožní oprávněným osobám20 přístup do zdravotnické dokumentace za účelem řízení před správními orgány, trestního řízení, řešení sporu s bývalým pacientem nebo řešení sporu se zdravotní pojišťovnou (pokuta až do výše 500 000 Kč),
  6. poruší právní povinnosti související s nahlížením do zdravotnické dokumentace21 (pokuta až do výše 500 000 Kč),
  7. nepořídí ve stanovené lhůtě kopii nebo výpis ze zdravotnické dokumentace oprávněným osobám v případě, že si je tyto osoby oprávněné k nahlížení do zdravotnické dokumentace nepořídí vlastními prostředky22 (pokuta až do výše 500 000 Kč),
  8. neprovede záznam do zdravotnické dokumentace o nahlédnutí nebo o pořízení kopie nebo výpisů ze zdravotnické dokumentace (pokuta až do výše 100 000 Kč).

Správními orgány, které jsou ze zákona23 povinny zabývat se porušeními právních povinností souvisejících se zdravotnickou dokumentací, jsou:

  • krajský úřad, v jehož správním obvodu byly spáchány,

  • správní orgán příslušný k udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb,24

  • ministerstvo zdravotnictví.

Příslušnost konkrétního orgánu k rozhodování o porušení povinností je specifikována v zákoně o zdravotních službách.25

Závěrem k otázce správních deliktů fyzických a právnických osob v souvislosti se zdravotnickou dokumentací je nutné zmínit, že právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.26

Civilní řízení v případě porušení povinností zdravotnického pracovníka

souvisejících se zdravotnickou dokumentací

V případě, že z důvodu porušení právních povinností souvisejících se zdravotních dokumentací dojde k zásahu do práv pacientů, popřípadě třetích osob, mají tyto osoby právo domáhat se odstranění závadného stavu prostřednictvím civilního řízení. Civilním řízením se rozumí řízení před soudy27, ve kterém je žalobcem osoba, do jejíchž práv bylo zasaženo, a žalovaným ten, kdo se daného porušení dopustil.28

Výše uvedený závadný stav je často mylně vykládán pouze jako nárok na náhradu škody v penězích. Tento závěr je však nesprávný a v žádném případě nereflektuje rozsáhlou škálu protiprávních stavů, které mohou nastat a jejichž odstranění mohou poškození nárokovat.

Příkladem protiprávního stavu, který může v praxi nastat a jehož odstranění se poškození mohou domáhat v rámci civilního řízení, je například situace, kdy poskytovatel zdravotních služeb zveřejní některý údaj ze zdravotnické dokumentace na svých internetových stránkách. V takovém případě mají ti, jejichž údaje byly takto zveřejněny (jejich dědicové), právo žalovat na odstranění údajů z internetových stránek.

Dlužno dodat, že žádný z právních předpisů nikde nestanoví kompletní výčet situací, které jsou protiprávní, a z důvodu jejich existence je možné požadovat odstranění závadného stavu. Důvodem je především fakt, že není možné spolehlivě obsáhnout všechny možné protiprávní scénáře, které mohou nastat při kontaktu se zdravotnickou dokumentací. V případě existence takového výčtu by hrozilo, že situace zde nepopsaná (avšak evidentně protiprávní) by měla za následek zamítnutí příslušné žaloby. Z tohoto důvodu obsahují právní předpisy určité "mantinely", které jsou jak obecné, tak i více specifické, podle nichž se musejí osoby zacházející se zdravotnickou dokumentací řídit.

Jak již bylo uvedeno výše, v případě porušení těchto právních předpisů je možné požadovat odstranění závadného stavu. Odstranění závadného stavu však nemusí být s ohledem na následky posuzovaného protiprávního jednání dostatečné. K takové situaci dochází především v okamžiku, kdy je následkem (jedním z následků) daného protiprávního jednání vznik škody nebo zásahu do osobnostních práv.

Při posuzování nároků poškozeného (popřípadě pozůstalých v případě, že došlo k úmrtí pacienta) je nezbytné zohlednit následující fakta, na jejichž základě je možné určit, zda a popřípadě z jakého právního titulu a případně v jaké výši je možné požadovat příslušnou náhradu:

  1. kdy došlo k jednání, u kterého má být posuzováno, zda jde o jednání protiprávní či nikoliv,
  2. zda jednání zdravotnického pracovníka byla v souladu s nejnovějšími poznatky lékařské vědy (lege artis) či zda je možné takové jednání označit jako v rozporu s právními předpisy,
  3. jaké jsou faktické následky protiprávního jednání zdravotnického pracovníka (především zda došlo k úmrtí pacienta či nikoliv).

Při poskytování zdravotních služeb se lze nejčastěji setkat s těmito nepříznivými následky nesprávného postupu lékařů:

  1. dojde k úmrtí pacienta,
  2. dojde ke škodě na zdraví pacienta,
  3. protiprávní jednání má za následek zásah do osobnostních práv pacienta, popřípadě osob jemu blízkých29.

Z důvodů protiprávního jednání na straně poskytovatele zdravotních služeb došlo k úmrtí pacienta. V této souvislosti je zapotřebí poukázat na fakt, že NOZ zcela opouští zákonnou úpravu výše náhrady škody s následkem úmrtí. Konkrétní výše škody je závislá na velkém množství faktorů souvisejících

Nahrávám...
Nahrávám...